Strach z mužů

Také jsem dost nedůvěřivý typ, dnes se kolem zastávky potuloval jeden takový divně vypadající chlápek, tak jsem se pořád snažila držet v bezpečné vzdálenosti od něj a když jsem zpozorovala, že má v plánu jet stejným autobusem jako já, sedla jsem si na opačnou stranu autobusu a ještě tak, abych na něj viděla, a takto to dělám vždy... . U mě to vždy ještě jistí pepřový sprej a jakmile mi někdo přijde hodně podezřelý, vyndám si ho z kabelky do kapsy kabátu, a pak mám celou dobu ruku v kapse. Pokud jsem s někým, tak se tak nebojím, nejhorší to je pokud jsem sama a v noci. Navíc když slýchávám, co se neustále ve světě děje, jsem raději obezřetná...

taky to mám...ale já opravdu přitahuju nebezpečné a nenormální typy, bohužel když je někde nějakej magor, tak se většinou na mě nalepí.. takže se sama večer fakt bojím....ale já celkově mám takový zvláštní vztah k mužům, nějak si je nechci moc pouštět k tělu.../

Přítel mi chtěl koupit právě ten pepřák,ale já si právě vždycky říkala,že když mě někdo chytne zezadu pod krkem,tak ho nestihnu vytáhnout a bude to k ničemu,ale tohle je dobrej nápad,že mě to nenapadlo dřív!

Strach nemám, ale spíše jak píše Tery, snažím se držet odstup. Co se týče úchylů, mám na ně snad magnet a proto mám vždy po ruce pepřák a tenhle rok si asi řeknu ježíškovi o paralyzér Jen pro pocit jistoty....

ten pepřák je ale fakt peklo, jednou jsem si omylem otřela prst o rozprašovač, a pak si nevědomky protřela oko a bolest to byla šílená, v oku jsem to cítila ještě další den. Takže dostat to plnou dávkou, no není to žádná sranda

Mám to vcelku podobně, chlapům nevěřím, mam z nich obavy, v momentě kdy se setmí nebo je kdekoliv méně lidé se jim vyhýbám, jsem vyloženě nepřátelská, pepřák, nůž nebo podobně považuju za samozřejmost. I kdyby se mě večer pokoušel oslovit sebekrásnější chlap, odpálkuju ho a jsem připravená ho během vteřiny přetáhnout něčim po hlavě. Kdo jezdí večer v Praze z práce, tak mě jistě chápe - čumí, představují si bůhví co, plíží se kolem, otravují, nevíš, jestli Tě chce okrást, zbít, znásilnit nebo zabít nebo jen pozvat na rande. Určitě nejsou všichni nebezpeční, ale jsem docela reálně přesvědčena o tom, že většina z nich by příležitosti k tomu se zachovat jako prase využila a to i ti, o nichž si myslíme, že jsou "slušní".

Mám to vcelku podobně, chlapům nevěřím, mam z nich obavy, v momentě kdy se setmí nebo je kdekoliv méně lidé se jim vyhýbám, jsem vyloženě nepřátelská, pepřák, nůž nebo podobně považuju za samozřejmost. I kdyby se mě večer pokoušel oslovit sebekrásnější chlap, odpálkuju ho a jsem připravená ho během vteřiny přetáhnout něčim po hlavě. Kdo jezdí večer v Praze z práce, tak mě jistě chápe - čumí, představují si bůhví co, plíží se kolem, otravují, nevíš, jestli Tě chce okrást, zbít, znásilnit nebo zabít nebo jen pozvat na rande. Určitě nejsou všichni nebezpeční, ale jsem docela reálně přesvědčena o tom, že většina z nich by příležitosti k tomu se zachovat jako prase využila a to i ti, o nichž si myslíme, že jsou "slušní". Takže já beru noční cestu domu jak válečnou zónu, fakt že jo.

Jsem ráda,že nejsem sama... Jak na to tak koukám,tak bych občas chtěla být chlap

Fakt? Jak já tak čtu, být chlapem a potkat večer například Sang, zahryznu se do stromu a dělám suchou větev

Reaguji na Jitulin: Kéž by to tak bylo, v reálu je nejhorší právě to, že kdyby mi ten chlap, jakejkoliv, kterýho v metru nebo na ulici potkám ,chtěl ublížit, tak to udělá a já s tim nejspíš nenadělám ani fň..To mi přijde nejpříšernější - ta naše neuvěřitelná bezmoc a pozice oveček, který jsou fyzicky absolutně nevybavený na boj s mužem. Chjo. Takže já bych určitě taky chtěla bejt chlap..pro milion důvodů, ale i proto, že bych se mohla večer vracet a věděla, že to jsem já, kdo má tu sílu, že se nemam čeho bát, můžu sám cestovat do zahraničí, večer klidně vyjít na procházku se psem a nemuset pak počítat s tim, že ti policajti řeknou, že sis o znásilnění řikala, když jsi lezla ven, kdy nemáš.

Reaguji na Equa: Tak hlavně aby to neodnesl někdo nevinný a hodný, jako jsem třeba já. No budu doufat že ne ...

Reaguji na skxs: to nehrozí, hodným mužům nic zlého nedělám

Reaguji na Sang:
Tvůj problém je trochu rozsáhlejší. Ty se s chlapama nepáruješ ani tak, teda aspoň podle toho co jsi psala na oml. už několikrát. Ale nic ve zlém.

Jinak podivně vypadajících chlapů se bojím taky a bála jsem se ještě více po přepadení, a to podotýkám, že mě přepadla žena. Takže vás holky chápu. Ale pozor: něco s tím strachem dělejte. Já jsem se tak bála potom, že jsem po setmění nevylezla z baráku (i když se mi to stalo za bílého dne, ale psychika si dělá co chce) a měla jsem strach i ve dne. Pak jsem si ale řekla dost a říkala jsem si, že to takhle nejde, protože jsem byla opravdu hodně vystrašená. Prostě jsem ten strach překonala, začala jsem chodit ve tmě ven, na cvičení atd. neboli léčba šokem. A je pokoj.

A ještě jedna připomínka: Zákon přitažlivost funguje maximálně. Pokud máš strach, tento strach vysíláš a přitahuješ to čeho se bojíš. Takže si dělejte kolem sebe pomyslnou ochranu, ty nejhorší představy si v mysli škrtejte, nedívejte na zprávy v televizi a budete v klidu

Reaguji na Elienka:
Souhlasím s celým tvým příspěvkem.