Stydím se za to, že jím zdravě

no však proč by si tlustý člověk nemohl dát knedlo vepřo zelo? hranolky atd.. je to jeho věc...

Reaguji na operiaX: Pokud si u toho nestěžuje jak vůůůbec nemůže zhubnout,tak proč ne....Jeho tělo a jeho volba. A pokud mi to nevnucuje taky, abych se "konečně pořádně najedla" tak s tím nemám nejmenší problém.

no ale přiznejme si... většina lidí to komentuje..

Reaguji na operiaX: ne svoji krabičku jsem fakt neměla. Ovoce a zelenina tam opravdu nebyla, ale já si můžu cokoliv objednat z jídelního lístku. Malýmu nevysvětlím, že něco nemůže

Reaguji na operiaX: no tak ale pokud někdo brečí nad tím jak je tlustý a rve do sebe při tom hranolky, tak uznej že to vtipný je

aha tak to se omlouvám špatně jsem to pochopila.. myslela jsem že si tam celá rodinka naklušete s krabičkama tak to fakt sorry

je,, ale jak můžeš vědět že ten člověk co je na koupališti brečí? to jako poznáš nebo jak? nebo k tobě příjde neznámý tlustý člověk a začne brečet?

Reaguji na operiaX: já to myslela jako tak, že o tom mluví a nad tím jídlem o tom mluví - jinak je mi opravdu jedno kdo co jí

neee

uznej ale že by to trapné bylo

Tak to já taky to tak pochopila!

Nevím proč by jsi se měla stydět za zdravou stravu spíše by jsi měla být na to hrdá. A hlavně se nestresovat tím co si o tobě a o tvém jídle ostatní myslí. Ať si každý jí co chce. A rodině bych to nějak vysvětlila. Prostě - jím to proto, že mi to chutná, není mi po tom těžko a hlavně chci být zdravá. Pokud se Vám něco nelíbí je to váš problém. Já vám taky nekomentuji jídlo, že se cpete blafama a vším možným, tak se laskavě nenavážejte do mého jídla. Hotovo tečka.

Tak tohle je jen tvoje milná představa Já třeba umím vařit velmi dobře - dle mého okolí a přátel kde jsem vyhlášená jako velmi dobrá kuchařka. Umím uvařit guláš, svíčkovou, knedlíky - ale vše dělám v souladu se zdravou výživou. Různé buchty a koláče aj. Dokonce dělám i dorty. Takže se opravdu nesmířím s názorem, že holky co jí zdravě neumí vařit. A na omlázku je tu spoustu holek co jí zdravě a umí vařit velmi dobře.

Reaguji na blanuulkaa:
Věřila bych tomu, že nejsi nemocná kvůli zdravému jídlu. Můj profesor na Výživu člověka (je to zároveň lékař) říkal, že pokud onemocníš a začneš se stravovat zdravě, tak by do 5ti dnů měla nemoc sama odejít. Na jídle záleží strašně moc, a určitě by ses neměla přemáhat jíst nezdravá jídla když ti nechutnají. Navíc, během každých 6ti let, se celé tělo "obnoví" a vypadá podle toho, jak jsi v uplynulých 6ti letech jedla. Takže se určitě nestyď za to že chceš být zdravá, měla bys spíš jít ostatním příkladem

perfektní,takže už konečně vím co je zdravá výživa.
Smetanové omáčky,kde není nic light,buchty z bílé mouky s tučným tvarohem a cukrem,koláče se žmolenkou,máslové dorty se šlehačkou a další.Hmmm,tak to žiju úplně luxusně zdravě,neb to vše miluju.
Nebo ty to snad vaříš jinak než jsem napsala?

Ale tak zas...
Nikdy nebyl takový nadbytek jako teď a i když lidé jedli tak, jak píšeš, neměli problémy s nadváhou, to většinou až v pozdějším věku, dnes už je otřeba k jídlu přistupovat jinak.
Já třeba dělám smetanové omáčky ráda, ale spíš párkrát za měsíc, většinou dělám klasiku v lehčí verzi, ale stále s kvalitními a poctivými surovinami - třeba svíčkovou vařím nezahuštěnou, jen z mixované zeleniny, koření a trochy másla. Buchty dělám výborné, s tučným tvarohem, ale celozrnnou moukou, 80% čokoládou, třtinovým cukrem nebo mixovaným ovocem, které osladí i ochutí... zrovna odpoledne jsme s chlapem jedli banánový "cheesecake" s korpusem z ovesných vloček, másla a drcených ořechů (milý dokonce nadšeně říkal, ať mu jej dělám samotný, že to bude jíst s jogurtem), s krémem z tučných tvarohů, zakysané smetany, vajec a mixovaných banánů a posypaný čokoládou, které zvláště teplá byla úžasná...

Beru to tak, že když už jím, tak mi to jídlo taky může něco dát, ne jen kalorie, ale i živiny, které naopak bílá mouka či cukr z těla odebírají. Ale pořád si chci pochutnat. A taky nemám 50 kilo díky rychlému metabolismu, ale 62 s lehkým přemáháním, v prvním případě bych k jídlu taky asi přistupovala trochu jinak