Stydím se za to že v 18 jsem ještě panna.

Ahoj. já taky s nikým nespala a je mi stejně jako tobě. Akorát mě kluci nezajímaj, což vím asi půl roku, takže to mám trochu složitější Nevím, proč by ses za to měla stydět. Ať se styděj ty holky, co jsou v posteli s xtým klukem, sotva dostanou občanku ne? Rozhodně nikam nespěchej a nespi s prvním klukem, který bude ochotný. Počkej si, já si např. píšu s holkama na lidé, několika jsem se svěřila a třeba se někdy s nějakou sejdu. Zkus to podobně. Když ve tvém okolí není nikdo pro tebe vhodný, zkus to jinak, trochu se otrkáš, když si budeš jen psát přes net a pak se můžete sejít Hodně štěstí a hlavně nikam nespěchej.

Holka, já osobně třeba v teen věku neřešila, že jsem panna, ale že mi chybí ta moje druhá polovička, že nemám blízkého člověka. Intimní sblížení jsem brala jako něco, co k tomu vztahu s milovaným člověkem prostě patří, sex jako něco "nad vztahem" mi byl volný. Neřeš to, netlač na pilu. U mě první vztah, kde jsem se hodně zamilovala, přišel právě díky tomu, že jsem se tím nějak přestala stresovat... Bohužel to záhy skončilo a bylo to jen vodění za ručičky, ale nádherné Nelitovala bych, kdyby tehdy, i při té krátkosti, bylo něco víc... Podruhé mi pomohl internet, nudila jsem se a chtěla s někým kecat. No, a jsem už nějaký ten pátek ve vztahu. Jinak, budu ještě větší tragéd než ty - přišla jsem o to až v 26-ti letech. Přiznám se, nakonec jsem taky už byla zoufalá, ale byl to trochu jiný důvod - prostě se nám to velmi, velmi dlouho nedařilo (souhra všeho možného, včetně vyčerpání), z toho nedaření jsem měla úzkosti, nedokázala se pak uklidnit ani uvolnit a tím pádem to bylo ještě horší. Nakonec se to povedlo... S ostatníma se o sexu bavit nemusíš, já to třeba moc nemusím, takže když se někdo ptá, řeknu jen něco obecného, nějakou omáčku. Ty velmi intimní věci si nechávám jen pro blízké přátele.

Jo, mimochodem, dost mých spolužáků na VŠ začalo taky pozdě. Jsou to inteligentní, často hezcí a sympatičtí lidé, ale prostě měli a mají jiné priority (dobrovolnictví, skauting, náročné studium, starost o nemocné rodiče atd.). Někteří se o tom zmínili přímo, u jiných to vyplynulo z náznaků při konverzaci (někdy se člověk nemusí bavit vysloveně o sexu, aby věděl jak to je Vztahy mají nyní dlouhodobé, někteří jsou několik let již manželé. Všimla jsem si, že většinou se jedná spíše o lidi klidnějších povah, introvertní, ale ne asociály. Jo, urvance ze řetězu znám taky, ale to je v pohodě, nemůžem být všichni stejní