Také využiji deníčku k vypsání se. Třeba tu bude mít někdo stejnou zkušenost a poradí. Snad se mi tím i trochu uleví. Jak jsem již psala výše, rozešla jsem se s partnerem po dvou letech vztahu. Vztah to byl zvláštní, ale asi osudový. Větší citové pouto jsem k nikomu necítila. Myslela jsem si, že mi dva se nikdy rozejít nemůžem, že spolu zůstanem. Já nevím, teď když si projdu celý náš vztah, tak musím napsat, že mým partnerem byl sobec a možná i manipulátor. V podstatě začátek byl úžasný, konec o to horší. Můj bývalý vyžadoval spoustu pozornosti. Měl hodně koníčků (rybaření, myslivost, atd.) - ze začátku jsem bývala např. na rybách s ním, ale později mě to trochu omrzelo a hlavně nebylo tolik času, takže jsem zůstávala často sama doma. Vyžadoval hodně vaření, uklízení (vždy říkal, že zasvinčený byt je moje vizitka, neumyté nádobí bylo jen mé atd.), vše asi dle své matky, která je vpodstatě denně u plotny. Já jsem se opravdu snažila, dávala jsem maximum. Nejhorší na tom bylo to, že postupem času mi už ani moc nedával najevo lásku...s tim, že on to dává najevo jen když zrovna má potřebu. Chodili jsme spolu občas i do společnosti. Bohužel si mě tam často nevšímal, prý si musí užít přátel, s kterými se až tak nevidí. Stávala jsem tak jak trubka. Většinou se opil úplně napadrť, dělal ostudu - chtěl se rvát, hádali jsme se, já ho vždy prosila ať jdeme domu...až jsem i brečela a on stejně nešel. Poslední dobou bylo vše co jsem udělala špatně. Dopadlo až tak, že mi jednoho dne řekl, že by bylo lepší, kdybych odešla z jeho bytu. Tudíž jsem šla a nesla jsem to hodně špatně. Nicméně po 14 dnech se ozval, že udělal chybu, že se změní, že beze mě nemůže být. Vrátila jsem se k němu. Ale od té doby bylo vše jinak, nenastěhovala jsem se k němu, nic se u něho nezměnilo a zase bylo špatně to, že nejsem pořád s ním a nedělám to, co chce on. Od této doby jsem věděla, že je prakticky konec, nevěděla jsem jak z toho ven, myslela jsem i na sebevraždu jak mě deptal. Na Silvestra jsem mu řekla, že chci pauzu. 14 dní dělal jak šílenej, skoro to vypadalo, že si snad něco udělá. Pak úplně obrátil. Já jsem měla zas tendenci se chtít vrátit, ale už nebylo kam. Za dalších 14 dní mi řekl, že to nemá cenu, že bych pořád akorát prudila atd. Pak jsem zjistila, že má jinou. 30 chlap mě vyměnil za 19ti letou holku. Samozřejmě nastala hádka. On měl ještě tu drzost mi napsat, že mě pořád miluje, ale že se mnou být nemůže... Nechápu jak za tak krátkou dobu se mohl přeorientovat na někoho jiného. Teď je prý velmi spokojený... Bohužel se z toho nemůžu nějak dostat. Připadám si na dně, mám vlny depresí...jeden den v pohodě, druhý den ma dně. Čekám, kdy se z tohodle probudím. Pořád se mi o něm zdá, jak si to spolu vyříkáváme...atd. Dneska mám náladu pod psa...chce se mi pořád bulet. Nechápu to, po třech týdnech nejsem v pohodě.
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Poslat SZ
Galerie obrázků
Cituji MCLucky: Strašně moc bych si přála potkat někoho skvělého s kým by už nepřišlo další trápení ani žádný další rozchod
Neboj, přijde. A hlavně, když ho nečekáš 
Cituji MCLucky: milovat hned po někom někoho jiného
ne, ale taky zároveň myslím že někteří muži prostě nikdy nemilují čímž se to vysvětluje
Cituji MCLucky: milovat hned po někom někoho jiného
ne, ale taky zároveň myslím že někteří muži prostě nikdy nemilují čímž se to vysvětluje
Reaguji na MCLucky: Tak jak se Ti daří? Jak to zatím zvládáš? A jak proběhlo vrácení věcí? Kvůli Tobě doufám, že v klidu.
Reaguji na aksile2aksile:
Ahoj, děkuju, že si na mě myslela... Věci nedostanu, chtěl po mě mobila, co mi dal k narozeninám... 
Bez něj mi prej věci nevrátí. Tak jsem se na to vyprdla. Naštěstí tam mám věci, které pro mě nejsou až tak důležité. Vzdala jsem to, protože by se to tím akorát protahovalo. Samozřejmě, že mi pak psal, že už mi toho dal až až... Já jsem mu řekla, ať si ty věci strčí někam. Že si nechává byt vybavovat bejvalkama...že to o něčem svědčí. Neustále mi ale vyčítá rozchod. Nechápu to. Řekla jsem mu,že i někoho mám, aby mi dal pokoj...a to taky nemohl zkousnout...nadával mu do trubek apod. Nejvíc mě dojalo, když mi napsal: on ti život ukáže, jen abys jednou nezůstala sama s dětma...až je budeš mít. Nazávěr napsal, že je mu to líto...že se z toho potřeboval nějak dostat, když jsem za nim přestala jezdit kvůli tý pauze. Mám z toho takový pocit, že šťastnej neni, ale nechává to tak, aby hlavně někoho měl. Já už jsem to dne ukončila tak nějak v dobrým (i kvůli sobě). Dneska jdu cvičit, začnu na sobě pracovat, abych se sama sobě líbila! 
Začnu si plnit své plány a pudu dál. V pohodě zatim úplně nejsem, ale je to lepší. 
Reaguji na MCLucky: Bože, to je od něj opravdu ubohý No, aspoň sama vidíš, že není o co stát.
Někdy jsou tyhle hnusný rozchody dobrý v tom, že už se nám pak nechce vracet, otevřou se nám oči, a konečně vidíme, jakej ten člověk ve skutečnosti je.
To s tím cvičením a přístupem, který k tomu máš je super, uleví se Ti a bude líp, věř mi.
A jestli Ti můžu radit-už s ním nekomunikuj-to je to nejlepší, co pro sebe můžeš v tomto případě udělat-on je uraženej a už jen to, jak jsi ho tady popsala, by Ti to pořád dával sežrat a neustále by ses v tom babrala. Osobně radím, nekomunikovat, úplně odstřihnout-pokud už s ním nemusíš nic řešit, tak absolutní nezájem-na tyhle typy lidí, totiž nic jiného neplatí.
Tím, že by jsi na něj nějak reagovala, tak tím by jsi mu jen masírovala ego-on Ti chce ublížit, takže v zájmu zachování duševního klidu, Ti radím neodepisovat, nekomunikovat-v dřívějším tématu o rozchodech, to byla nejčastější a nejúčinnější rada v takovýchto případech.
Jinak přeju hodně štěstí a pevné nervy. Bude líp, věř mi
Reaguji na aksile2aksile:
To, co píšeš je úžasné. Úplně mi příde jako bys ho znala.
Odhadla jsi ho výborně!
Ode dneška už s ním nic řešit nebudu, psát mu taky nebudu...jinak se opravdu z toho nedostanu. Proto jsem se na ty své věci vykašlala. Bylo by to řešení pořád dokola a myslim, že naschvál by mi je stejně nedal. Akorát trochu nechápu jak mu může být jedno, že má mé věci v bytě. Musí mu to mě připomínat. Já bych tedy takové věci už nikdy nechtěla mít u sebe po rozchodu. Natož je využívat s partnerem.
Myslím, že ani on o komunikaci nestojí...aspoň mi to napsal. Nevím, co to s nim udělá časem...až vystřízliví. Ale vím, že už takového člověka NIKDY nechci! Většinou to bývá paradox...že když je člověku už dobře, tak se ten druhý ozve...ale to už mívá smůlu.
Cituji aksile2aksile: Osobně radím, nekomunikovat, úplně odstřihnout-pokud už s ním nemusíš nic řešit, tak absolutní nezájem-na tyhle typy lidí, totiž nic jiného neplatí.
Máš pravdu. Vždycky to bylo to jediné, co na něho platilo. Musim se odříznout, akorát nevím jak. To vyřeší asi čas, viď.
Cituji aksile2aksile: Jinak přeju hodně štěstí a pevné nervy. Bude líp, věř mi
Moc ti děkuji. Jseš hodná... Budou to těžký chvíle, ale snad se brzy promění v krásné a pohodové...
Tak dneska večer opět boj... Bože, já už nechci! Proč neexistují nějaký prášky na zapomnění. 
I když se stalo hodně zlého, pořád mi srdce říká, že bych ho chtěla zpátky. Hlava říká zas něco jiného... Mám v sobě totální zmatek, jsem opravdu jak rozpolcený člověk. Říkám si, jestli by nebylo lepší zajít k nějakému terapeutovi. Já to prostě nemůžu skousnout. 
Hlavně vydrž! Ten rozchod je čerstvý, musí to bolet(bohužel). Ale přejde to, věř mi! Přijde den, kdy se ráno probudíš a zjistíš, že je Ti bez něj mnohem líp!
Teď máš tendenci si ho trochu idealizovat-nepodlehni tomu, v tomhle případě dej na rozum, ne na srdce!
Kdyby jsi se k němu vrátila, tak se nic nezmění.naopak by to bylo horší-měl by Tě totálně na háku a věřil by, že Tě má jistou-rozjelo by se to špatné všechno znovu, zase ponižování, ubližování atd. Tohle přece nechceš.
Takže hlavu vzhůru, opravdu bude líp
Reaguji na aksile2aksile:
Jsi anděl. Ani nevíš jak mi tvá slova pomáhají... Je to u mě na zbláznění!
Reaguji na MCLucky: S tím andělem bych to tak nepřáněla, ale díky
Sama jsem si kdysi něco podobného prožila-proto Ti možná přijde, že toho "tvého" znám-neznám, jen jsem měla podobný exemplář
Chvilku po rozchodu jsou myšlenky a pocity mrchy-nejčastěji nám předhazují jen ty hezké vzpomínky, člověk chce to negativní vytěsnit-to je špatně.
Fakt doporučuju napsat ten seznam, co Ti kdy všechno provedl, jak se choval, a nech ci ho někde pěkně na očích ať si můžeš v krizi přečíst, co všechno špatnýho jsi musela snášet. Mně to tehdy pomohlo
Jinak, kdyby jsi chtěla, a byla velká krize a neměla ses komu vykecat, tak klidně napiš SZ-ono někdy pohled a názor někoho nestranného, je k nezaplacení(taky mi to kdysi pomohlo, nebylo to sice na Omlazení, ale byla to dobrá "terapie")
Reaguji na MCLucky: Jo, a podstatná věc-když jsem to zvládla já, tak Ty to zvládneš taky, neboj
Cituji MCLucky: I když se stalo hodně zlého, pořád mi srdce říká, že bych ho chtěla zpátky.
Kulový! Peč na něj a fakt mu neodepisuj! On jen čerpá energii z toho, jak ty se vztekáš nebo zlobíš nebo jsi smutná.
Cituji MCLucky: nechává to tak, aby hlavně někoho měl
Známe 
Takový člověk ti vážně za trápení nestojí.
Hlavně se drž a nenech se ovládat
Téma Těžký rozchod je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:
- Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
- Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
- Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
