Všechno moc řeším

jak můžeš vědět, že to nej je už za Tebou? To nechápu, jsi snad vědma, že víš, že Těš užnic hezkýho nečeká?

Klukům se líbí brunety? Haha, dobrej vtip... a to jsi vzala kde?

Nikdy nemůžeš vědět, co tě čeká, tak neříkej, že máš všechno dobré za sebou. A to je hloupost, že si myslíš, že se klukum líbí brunety, já měla vždycky pocit, že víc blondýny ale tak nesejde na tom snad, jakou máš barvu vlasů. To je věc absolutně nepodstatná.

No já končila brzo v květnu a rozdíl od minulých let nevidim, uteče to tak i tak

jak nejlepší za tebou? Jako střední a tak, já jdu teď na VŠ a naopak myslim, že to bude lepší, lidi už maj rozum, není to jak na střední že tam je občas i šikana nebo tak... a celkově myslim, že ženský se maj určitě nejlíp kolem tej 30, protože už prostě vědí co chtějí, já se furt hledám a myslim, že to není to pravý ořechový

Reaguji na Cecilka17:

Ono je už jasné, že budou státní maturity?

Ahoj Cecilka, to čo Ťa napadajú také myšlienky? Veď si mladá a všetko pekné máš pred sebou. Ja mám 52 rokov a stále v niečo pozitívne verím. Neboj aj na Teba čaká nejaký pán božský, ktorý nebude riešiť farbu Tvojich vlasov ale pôjde mu o Teba ako o človeka o ženu.Možno to negatívne si si už odžila a teraz to bude dobré. Mysli pozitívne a nerýp sa v minulosti. Pozeraj do predu aj ja to tak robím. Nevracaj sa do minulosti. Držím palce nech sa Ti podarí úspešne zmaturovať a vykročiť do života pravou nohou.

Reaguji na Geri:

Bohužel ano, teď je na seznamu zpráva, že uz je to jistý

Vždyť na to nejsme připravení

To je evidentně netrápí Musíte máknout za rok, ale na to je jiné téma...

Podívej, nechci se ohánět dětmi v Africe, ale většina z nás žije relativně v komfortu a tak si uměle vytváří problémy, jako většina toho, co jsi uvedla. Je ti nejspíš už 18, uvědom si, že jsi na začátku svého vlastního života (žádné "mám vše za sebou", je to úplně naopak, teď jsi velmi mladý dospělák a máš na dosažení všeho, čeho se ti zatím nedostalo nebo byla někým omezená, spoustu času) Vykašli se na nějaké rádoby trendy, u mužů je stále atraktivní hlavně přirozenost a jen málo jich odmítně usměvavou, spokojenou a vyrovnanou mladou kočku s jiskrou v oku, která pramení právě z toho, že se začneš dívat na svět optimisticky (každý máme jisté problémy, ale pokud tě nikdo nemlátí, máš kde bydlet a můžeš každý den sledovat, jak vychází slunce, tak je svět krásný a pokud chceš víc - dobrou práci, komfort, potkat zajímavé lidi - musíš se o to sama přičinit)
Takže já radím - být srovnaná s tím, co nemůžeš ovlivnit ( státní maturita, vzpomínka na neukázkové dětství ) a energii vložit do věcí, které změnit můžeš ( zatnout se a vydržet to těch 10 měsíců ve škole, uvidíš, že jakmile v něčem uspěješ, ten pocit skepse tě opustí ), chovat se mile a sebevědomě na lidi kolem, a NAMLUVIT si, jednoduše si namluvit, že tvůj život je jedinečný a krásný a on se jím potom i stane

Najdi si práci, pořádně se uč a věř mi, že podobné myšlenky přejdou Nebudeš na ně mít čas

lamerienda01 - hezky napsáno....sice mám taky někdy pocit, že jsem si zatím nic neužila(a to jsem o hezkou řádku let starší než ty) a že je všechno špatně, že mi ten život zatím jen nějak protýká mezi prstama-ale to prožívá čas od času každý a právě hlavně v těch meznících života se tyhle pocity prostě dostavují, protože je třeba udělat nějaké rozhodnutí a rozhodnutím vždycky musí předcházet určité resumé, tedy rekapitulace toho co bylo, abyses mohla rozhodnout pro to, co dál.....
život po maturitě právě teprve začíná(takže užívat si teprve postupně začneš)-do téhle doby se to točí jen kolem školy, spolužáků, rodičů a (většinou) jednho města, ale pak můžeš něco nabídnout na trhu práce a práce jak známo nosí koláče a ty zas hezké věci, zážitky a pocit, že prostě žiješ...koukneš po světě, poznáš nové lidí, nebudeš na nikom závislá....a věř že největší blbost jakou bys mohla udělat-a čeho bys pak do konce života litovala-jen nechat školy-vždělání je důležitý-v dnešní době hlavně jazyky, ale obecně každej malej kousek papíru(maturitní vysvědčení) co ukážeš pak někde u pohovoru tě posune o pomyslný schůdek výš-blíž k dobré práci....a teda to dospívání bych asi za nejlepší část života fakt neoznačila, už jen proto že nic nemůžeš(seš strašně vším svázaná hl. rodičema asi proto ti taky přijde,že sis nic neužila)......jinak nejlepší je se pořád na něco těšit-když máš před sebou maturu-tak se prostě musíš těšit na to až ji budeš mít za sebou...a ne na to, že se budeš muset učit....to tak hold chodí-->když něco chceš musíš pro to něco udělat...jako z nebe ti fakt do klína nic nespadne...musíš hejbnout zadkem, když chceš být šťastná.......jsi prostě zatím takové kuřátko, co se líhne do světa a právě maturita je taková ta pomyslná první překážka předtím než se vyklubeš a začneš žít.....pak teprve poznáš.. neboj, uvidíš

Ahojky.Vůbec bych si z toho nic nedělala.Věř mi.Když jsem měla v červnu maturovat tak mě napadaly úplně stejné myšlenkyDokonce jsem letěla za mámou do kadeřnictví aby mě přebarvila na blondDocela úlet.Ale je to jen dočasný stav.Uvidíš ,že za čas se to změní.Doporučuji ti jako tady holky najít si nějaké koníčky.Pokud možno co nejvíc a pak na takové myšlenky nebudeš mít čas a budou ti připadat směšné.Nevím kolik ti je ,ale mě nejvíc takových myšlenek napadlo právě v 18,19 .Teď je mi 20 a nějak zázrakem už moc nepřicházejí

Ahoj život ti teprve zažíná ale musíš vymyslet co s ním...vymyslet jak by jsi ho chtěla prožít , co by jsi chtěla dokázat, musíš poznat sama sebe co tě uspokojuje co tě baví...a pak za tim cílem jít a protože cesta je cíl... neměly by tě takové myšlenky už napadat ale nečekej že to přijde samo...

Jak mám poznat sama sebe? To mi přijde hrozně těžký