Vztahy - lež, klam, nevěra opuštění.

Víš, já právě že v tom nejsem naivní, já spíš nechápu, že si lidé nechají sebou zacházet jako kus hadru. Chlpa (žena) podvede, tak mu stejně budu dělat uklízečku, milenku, matku,..či opačně, místo abych se postavila na své vlastní nohy a ukázala, že jsem člověk 21.století a že některé překročení prostě tolerovat nehodlám.

To je přesně to co mne trošku víc než štvě, vzor dětem, že podvádět je správné, že zůstat ve vztahu kde se to děje je správné. Klam a lež to mi tak nějak příjde.

A co to konkrétně znamená? Lidé jsou stejní od počátku věků víš Odejdeš od manžela a vezmeš tátu dětem, které ho milují a o nevěře tvého manžela vůbec neví? Pokud v ostatních ohledech je ten vztah OK, tak půjdeš pryč postavíš se na vlastní nohy a budeš čekat na někoho jiného, kdo ti třeba také zahne a nebo bude ještě horší než manžel? Já z nevěry také nejsem nadšená, ale je to život. Myslet si, že k tomu nedojde za ty roky je hezké, ale když k tomu dojde, tak se z toho zblázníš..Pokud někdo zahybá často a má potřebu ojíždět vše co potká, tak tam bych se asi rozvedla hned, protože bych se cítila trapně.

V životě je tolik klamů a lží. Ty dětem vzor o nevěře nedáváš. Děti si přijdou na své podle zkušeností, které je v životě potkají. Horší vzory v manželství můžou být například to, že táta nic nedělá a máma je na všechno sama. Nebo když se dva věčně hádají. Nebo když se ten chlap chová hnusně k mamince a tam spadá potom i to násilí. Já když byla dítě a táta mámu podvedl, tak jsem to ani nevěděla až někdy v pubertě jsem se to dozvěděla a že by to na mě mělo nějaký dopad se říct nedá. K názoru na nevěru jsem došla díky svým vlastním zkušenostem se vztahy ne s rodiči. A když je ti 20, tak tyhle věci bereš úplně jinak, než když je ti třeba 40 a časem k tomu třeba dojdeš. Některé nevěry se nedějí jen pro nic za nic. Ten vztah dvou lidí dochází do různých stavů. Nevěra není o tom jaká je doba. Nevěra byla vždycky a bohužel jen společnost každé té doby utváří věci, které jsou přijatelné a které nejsou přijatelné a přes co nejede vlak. O té nevěře se nemusíš ani dozvědět, tak tě to nemusí trápit. Ničím nevěru neomlouvám, ale všichni jsme jen lidi, tak nevím co od toho očekáváš.

Jenže si je třeba uvědomit, že spousta žen se na vlastní nohy postavit neumí a i když jsou na vlastních nohách, tak jim to jde hodně těžce a dělají v podstatě pořád uklízečku, milenku a matku i když žijí solo. Když žiješ solo, tak je to horší v tom, že se musíš starat sama a některé ženy to neumí. Ty, které umí se o sebe postarat mají také problémy se sebou nemysli si. Je jen na každém jestli tedy chce žít sám a být samostatný s tím, že si pak většinou najdeš chlapa, který samostatný není a nebo jestli budeš setrvávat v nějakém takovém stavu. Sama si to udělej podle sebe aby ses cítila šťastná, ale nemůžeš soudit ty, které se rozhodly, že v tom vztahu vydrží. Dělej jen to, aby ty ses cítila v pohodě. Pokud je pro tebe nevěra znamením, že je čas to ukončit, tak to udělej, protože je blbost aby jsi setrvávala v něčem na co musíš pořád myslet a co tě uvnitř žere. Mě je jedno jak žije nějaká Jana X na druhém konci republiky. Sama se pro to rozhodla. Jen není pravdou, že když jsi sama, tak je ti lépe. Vše má své pro a proti.

Reaguji na Maládama: Jedna moje známá přišla manželovi na nevěru a právě na tu domácnost se mu vyflákla. Po práci nejede hned domů jako dřív, neblázní s úklidem, vařením, žehlením atd. Ale k čemu to jako pak vede? Děti jsou z toho podle mne zmatené, chlap je nešťastnej že na něj jeho žena najednou kašle, protože se jí zhnusil, a celá rodina jde do ****** protože tímhle stylem to stejně nikam nepovede. Já tu mojí známou chápu, prostě z tohodle jsou jen dvě cesty - cesta pokory a nebo cesta odplaty.

To není o mne, já jen chci vědět co k tomu vede, že spousta žen se sebou nechává takhle vláčet, když žijeme jen jednou.

Reaguji na Maládama: Tak třeba já partnerovi odpouštím jakékoliv chování a odpustila bych mu i nevěru. Proč? Za prvé, nikdy na mě nebyl žádný chlap moc zvědavý a s ohledem na můj vzhled můžu být ráda, že mám partnera jakého mám. Za druhé, vím, že neodpovídám jeho představě o partnerce jakou by si přál, tudíž je mi to líto že mu nevyhovuju a dokážu přimhouřit oko nad nějakým pokleskem. A za třetí ho mám ráda. A i kdyby mě podvedl nebo ponížil, co si pomůžu nějakým rozchodem? Že zas narazím na jiného chlapa, kde to bude to samé?

Já bych ty dvě cesty pojmenovala trochu jinak : buď okamžitě konec anebo to vyřešit a odložit ( záleží samozřejmě i od situace, jaká je mezi partnery, věku, apod. ) . Žádné tahání se se zajíčky ze zoufalství, žádné vyhazování na oči při každé možné příležitosti, žádné sebelitování a už vůbec ne podezírání, šmátrání v telefonu a " a já ti to teď ukážu" . Blbost. Akorát jeden sám sebe ztrapní a druhého nažene do náruče té bokovky ( popřípadě někoho úplně jiného ) .
Osobně si myslím, že kdo je buď tak hloupý nebo takový ignorant vůči partnerovi, že se nechá přistihnout, si nic jiného, než být opuštěn nezaslouží

no to bych v tom případě asi byla raději sama a bylo by mi podstatně líp už jen z toho vědomí, že si nenechám sr*t na hlavu .... ono, ne všichni chlapi jsou šmejdi, akorát pokud si to budeš už dopředu říkat, zvyšuješ šance, že na takového narazíš. I tak, máš můj obdiv, že to dokážeš takhle na rovinu napsat. Spousta mladých holek se bude do krve rvát za svůj "ideální vztah" a přitom jsou na tom zcela stejně.

Reaguji na Maládama:

Přečti si Deníček https://www.omlazeni.cz/nevera-pres-internet-113-47 6629-0.html a budeš mít jasno.

Reaguji na Adka: asi tak... S Adkou musím takřka vždy do puntíku souhlasit, protože je vidět, že je to jedna z uživatelek, která má hrdost a zdravé sebevědomí. Ženy, kterým toto chybí, potom budou raději snášet cokoli, než aby přišly o chlapa.

Ještě by mne zajímalo jak je to průměrově s věkem, zda odpouští více mladší holky, čí dámy. Je jasné, že pokud má někdo malé sebevědomí, tak to bude jedno ale u normální populace. Moc článků jsem nikde nenašla, psychologie se tím moc nezaobírá.

No jak říkám vede je k tomu například to, že chlap platí všechny účty. Nemají odvahu odejít. Každý svého štěstí strůjcem, ale být samostatná ženská, která si poradí bez chlapa je fajn. Cítíš se svobodně, ale také to není lehké. Vím z vlastní zkušenosti. Pak si každý jen vybere. Buď se postaví na vlastní nohy a nebo to neumí a nechce začínat nový život. To se nedá nikomu vyčítat.

Žila jsem nějakou dobu sama a má to sice svoje výhody, nicméně i spoustu nevýhod. Když pominu finanční náročnost života v osamění, pak tu byl fakt, že mi nikdo s ničím nepomohl, na všechno co se mi přihodilo jsem musela někomu zaplatit, aby mi to opravil/pomohl. Nákupy jsem rvala neustále sama, všude jsem byla neusále sama. Když byla menší výplata (mám značně kolísavý plat) tak nebylo ani na rohlíky, protože opět nebyl kdo by pomohl. Večery ve společnosti pouze televize, atd atd, bylo by toho spousta. Pozitivní bylo jen to, že když jsem si nechtěla holit nohy tak jsem nemusela a bylo méně úklidu.

To nebude otázka věku. Mladá holka je naivní a když se naštve, tak má šanci začít a najít si někoho lepšího. Starší ročníky mají ten výběr složitější, když většina chlapů chce mladší ročníky. Znám nádhernou ženskou (46 let), která vypadá hodně mladě, udržovaná, hubená, skvěle se obléká a ani ta si nemůže najít chlapa tak si vem, že pro některé starší ženy je to trošku risk někam odejít a najít si někoho jiného, změnit po letech svůj život a některé ani nemají kam, protože nic jiného nevlastní a jejich plat také za nic extra nestojí a když si najde starší ženská jiného chlapa , tak většina z nich očekává, aby bylo o něj dobře postaráno a takový chlap má už také své pohodlí..doufám, že jsem se tím někoho nedotkla jen to beru třeba z pohledu mé 50leté tety, která není spokojená, ale její plat je sotva 10tis, hrozí jim, že jim vezmou barák a kam za těch pár tis ve svém věku půjde a ke komu? Je hezké se cítit sebevědomě, ale není to jen o tom. Navíc kolik znám mladých holek, které bydlí s přítelem a několikrát už se chtěly rozejít a nejdou, protože platí výhodně nájem a nebo ho za ně platí přítel.Takhle jsme došli s platy v této zemi, že spolu lidé musejí žít kvůli existenci. Jsou ženské, které si neumí ani dojít na úřad a něco vyřídit, tak jak by taková ženská mohla žít sama, když nějaká třeba 10 let nepracovala a nechce se jí pracovat, tak ta se taky nezvedne a nepůjde najednou do práce. Z určitých důvodů je to také pohodlí a ne to jestli má nějakou hrdost a nebo sebevědomí. K čemu jí bude hrdost, když nedá dohromady peníze ani na nájem, tak se bude zase hroutit z nezaplacených účtů apod.
Já třeba sebevědomí mám, vypadám dobře, umím plynule 3 jazyky, jsem zcestovalá, mám vystudováno, bydlím sama, vše si zařídím sama a když došlo na seznamování, tak by jsi koukala jak je složité najít si chlapa ve stejné či lepší kategorii, protože na takové ženy jako jsem já se většinou lepí chlap, kteří se příliš nesnaží a očekávájí, že se bude snažit ta ženská( takový univerzální člověk, který bude chodit do práce, dělat domácí práce a ještě bude nadšenou milenkou). Je to opravdu těžké si někoho najít. Úspěšní muži mají raději ženy o které se mohou starat. Na to jsem přišla já. Jakmile se dotyčný dozvěděl, že bydlím sama a mám svoje auto, tak z toho byl dobře vyplašený a když jsme se bavili na téma cestování kde jsem byla apod., tak mu to také moc nedalo o měsíčním příjmu ani nemluvě. Já svůj život nijak měnit nechci, jen vím, že když budu ve vztahu nespokojená, tak půjdu a já tu možnost mám. Nejsem na nikom závislá, ale hodně žen na ten výběr nemají. Takže být soběstačná a úspěšná žena také není nic snadného. Máme tu určitou rovnoprávnost, ale podle mě rovnoprávnost jako taková moc nefunguje alespoň v tomto státě moc ne a osobně si myslím, že pro člověka to není příliš přirozené a určitě je lepší mít v někom oporu, než být na něco sama, protože lidé vyžijí lépe, když je jich víc. Samotný člověk je na vše sám a zaplatí mnohem víc.

No já teda nevím holky, zda je lepší mít to "zdravé sebebědomí" a odejít ze vztahu, který jinak klapal a byl super jenom proto, že se tam objevil nějaký náznak nevěry, ať už psaní na netu nebo jít s "s kamarádkou ven" nebo "nemít zdravé sebevědomí" .. tohle se dá všechno řešit, stačí si o tom promluvit, říct vadí mi to a to a když ten kluk chce ve vztahu pokračovat tak to už neudělá .... jenže taková holka se "zdravím sebevědomím" raději z toho vztahu odejde, myslí si jakou má hrdost, jak udělala dobře, přitom si najde nového přítele a tam se taky může objevit něco podobného a může to jít takhle dokola .. Já teda radši budu mít jednoho přítele, se kterým se budu snažit všechno řešit - každý si buduje vztahy jinak, nic není ze začátku dokonalé a o tom to je, aby jsme si ten vztah udělali podle našich představ... radši teda odložím svou hrdost, scvaknu zuby, řeknu přítelovi co mi vadí a když uvidím, že se to změnilo, tak budu jen šťastná že mám chlapa který mě miluje než abych zase šla o dům dál .... samozřejmě že když takové problémy se opakují, nestačí si o tom promluvit, tak už něco není v pořádku a je lepší rozchod .... ale nevidím na tom nic špatného, proč by se ve vztahu nemohlo, dolízat, odpouštět a přihmouřit oči ... takový "dokonalý vztah" bez těchto věci pro mě neexistuje ... teda aspon jsem jeste nepoznala chlapa, ktery by byl dokonaly a nedelal nekdy neco, co by se nemuselo resit ... a nasílí a fyzická nevěra je samozřejmě jiná kapitola, takové holky taky nechápu, že si to nechají líbit .. Jak už to tu bylo psané, jsou zamilované a radši si nechají všechno líbit, než aby byly bez něj . já sam jsem si takový vztah vyzkoušela a jsem jen ráda, že je to pryč .. už nikdy bych se nenechala takhle ponizovat jako od nej ..