Je mi osmnáct a navštěvuji 3.ročník gymnázia.
Vždy jsem měla velmi dobré známky a záleželo mi na mým studijních výsledcích.
V druháku se to změnilo. Trojky a pár čtyřek na vysvědčení. Teď už jen čtyřky.
Neučím se,je mi všechno jedno,nemám přátele,žádný společenský život a peru se s přejídáním a hladověním (bývalá anorexie). Myslela jsem si,že je to ještě celkem dobré,ale včera jsem slyšela moji mámu jak mluví s babičkou po telefonu - ,,Ani jako uklízečku ji nevezmou,, . Probrečela jsem skoro celou noc. Dvakrát jsem se během dvou let chtěla zabít,protože jsem nemohla zvládnou ten tlak. Chtěla bych být dobrá,chytrá,jít na VŠ.
Nemám,ale sílu. Teďka sedím za počítačem,nešla jsem do školy,bojím se lidí tam.
Bojím se lidí v autobusu. Je mi úzko. Mám říct,mamce,že chci přerušit studium ?
Nedovolí mi to. Nevím co mám dělat .



Poslat SZ
Za pár dní jedu studovat do zahraničí v rámci Erasmu a po Bc. se stěhuju do Ameriky, kde bych chtěla studovat Mrg. Všichni mí blízcí mě v tom podporují. 
Galerie obrázků
Sama jsem viděla, jak nasazení AD neuvěřitelně vrátilo chuť a sílu do života a do práce. Je škoda si život neužít a nevyužít potenciál, který v sobě máš. Doktora určitě upozorni, že je pro Tebe důležité, abys nepřibrala.. určitě vybere ty pravá AD pro Tebe. Dokonce se může stát, že někteří i zhubnou!