Ženskost

Hele a neřekla jsi tohle právě chlapovi ? Třeba se ho dotklo, že už existují i samostatné, sebevědomé ženy, že už na nich nemusíme být závislé. Může zastávat názor, že v tomhle případě chybí ženskost.

Potom bych si to tak nebrala, jestli ty se jako žena cítíš, (a to je nejdůležitější) tak bych se vykašlala na nějaké takovéhle poznámky. Akorát ti z toho bude zle a pořád budeš zkoumat kde je chyba. Připadá mi, že šlo jen o jízlivou poznámku, že když je žena jiná než jak potom popisuješ, hned jí chybí ženskost.

S tímhle tématem jsi mi udělala radost

Souhlasím s tímto. Mám pocit, že někdo třeba může mluvit sprostě a kouřit a stejně bude působit žensky a někdo to v sobě nemá.
Taky jsme o tom s kamarádem nedávno vedli debatu, protože mi řekl, že jsem hrozně rozumná a vyzrálá a proto prý jsem jako chlap Že pro něj je ženské chování to, co popisuje zakladatelka, prostě takové to "slepičí" chování, nelogické uvažování, hry na nedostupnost, neodepisování na sms atd. atd....
Přestože mám ráda pivo a občas si peprněji zanadávám, před touto debatou jsem o své ženskosti pochyby neměla, proto jsem zvědavá, co se tady dozvím
Jinak já třeba moc emancipovaná asi nejsem a naopak mám pocit, že chlapa jako ochránce potřebuju... Ovšem, pokud jsem opravdu málo ženská, najdu ho?

Teď mě napadá, že kdybys toto řekla i třeba ženě, taky může zastávat ten názor, zvlášť když je ona sama na muži závislá, že samostatná, sebevědomá žena, která se o sebe umí postarat, už není žena. (Dříve to přece jenom u žen nebývalo, byla to chlapská doména, tak se s tim daná osoba, která ti tohle řekla, ještě pořád nesmířila)

Ale jak už jsem psala, cítím v tom pouze obranou poznámku, na to co jsi řekla. Opravdu bych to neřešila.

Reaguji na Stefinka:
Ženskost nespočívá v tom jestli nosíš šaty , vysoké jehly či v romatickém chování.....

100 mužů =100 ideálů a chutí.

Někde jsem slyšla názor, že ženy jsou jako děti- chlap se o ně musí starat, vymýšlet jim zábavu, aby se nenudily, platit za ně, atd. No třeba v tomhle spočívá ta ženskost

Podle mě právě hodně žensky působí, když muži ukážeš, že ho potřebuješ, že on je ten vůdce a ochránce. Jako tím rozhodně nemyslím nechat po sobě šlapat a všechno odkývat, ale dávat mu najevo úctu a ukazovat, že si ho vážíš. Také je ženské, když je žena sama sebou, nehraje si na "trvrďačku, která nikoho nepotřebuje" a třeba uzná některé své slabosti. Ale zase zná svoji hodnotu a má zdravé (to slovo "zdravé" je hodně důležité!) sebevědomí. Vzhled taky hraje svou roli. Neříkám, že nutně šaty, ale třeba něco "pytlovitého beztvarého" moc žensky nepůsobí. Když je žena nenuceně jemná a zranitelná (ne, že si na to hraje a pitvoří se ), to je podle mě ženské.

Buď taková jaká jsi, je to dobrej filtr na ňoumy, kteří se takových bojí..

Myslíte, že tedy muži touží po těch nanynkách, které nemají na nic vlastní názor nebo jsou v kurzu zdravě sebevědomé ženy

Ha. Já to mám vykoumaný. Zakopaný pes je slově hetero = jiný, odlišný. Není to o samostatnosti. I samostatná ženská může být ženská ve smyslu ženskosti. Definujte si chlapa (chlupy, testosteron, hrubá síla...) a vyjde vám, co je "ženské" ( hladká kůže, progesteron, jemnost...). Z pohledu chlapa bude ženské přesně to, čím on nedisponuje. A naopak.

Tak

Asi bude, ale on to, z pro mě nepochopitelných důvodů, považuje za přítažlivé Myslím, že platí

a proto je podle mě nejlepší být sama sebou

Tato poznámka skutečně přišla od chlapa. Nedotkla se mě a vím, že muži se po mě otáčejí, takže na mě něco ženského určitě je. Nejde o to, že bych se po takové připomínce chtěla měnit, to ani náhodou jen mě zajímaly vaše názory.

"Ženskost" je jenom sociokulturní stereotyp, co si někteří lidé vymysleli a druhým vnucují. Člověk by se měl chovat tak, jak to přirozeně cítí a podle toho, co ho baví. Osobně si pod tím pojmem představuju nějakou zmalovanou submisivní nanynku, co se se slzou v oku dívá na Ordinaci a Cesty domů .

Reaguji na Stefinka: Pokud poznámka přišla od chlapa, pak jsi asi někomu těžce pochroumala jeho křehoučké ego .

Tak záleží, kdo na tebe takové řeči měl. Pokud to byl muž, který má z takových žen komplexy, obavy nebo co já vím. Tak si z toho nic nedělej. Případně jsi třeba nebyla jen jeho typ.

Přesně tak

Nevidím tě, tak nemůžeme posoudit, ale přesně s tímto měla "problém" jedna moje známá, které dokonce říkali mužským ekvivalentem jejího jména . Přitom tak jak píšeš - mne se zdála ženská dost : dlouhé vlasy, značkové hezké věci, upravený ženský zevnějšek. Ale to s tím doopravdy nesouvisí.

Jelikož byla z toho známá velice nešťastná, vyslala mne zeptat se našeho společného kamaráda, coby chlapa, jak se věci mají. Ten mi řekl, že sám neví přesně proč, ale v její společnosti má divný pocit, že všechny chlapy "přesvítí" svým rozumem, jako by s nimi soutěžila, jakoby ji kdysi některý udělal něco zlého a ona se jim teď všem chce pomstít, že v ní není nic milého. Slovo milý jsme nakonec definovali jako přítulný, jemný, vlídný, atd.
Ať už je to jako chce, není moc taktické tvrdit, že "chlapa nepotřebuji" , to mi dá asi každý za pravdu Pokud jde o chichotání, kňourání, valentýnské nesmysly a přiblblé zdrobnělinky, myslím, že to chlapa, o kterého by bylo co stát, spíše odpuzuje