Bydlím sama, cítím se osamělá a jsem přílíš přecitlivělá

Reaguji na tarabell:

na tohle já sem už zvyklá každý mě nenávidí, jelikož nemám stejný názor jak většina žen na světě vše mám opačně ale jsem ráda jiná nerada jdu s davem

Reaguji na karkulkaR:
Tak to je ale něco jiného...myslela jsem když oba chodí do práce a končí třeba kolem 15h...aby jeden vařil a druhý seděl u tv.... a např.: zakladatelka psala,že chodí kolem 6 večer....představa, že takto přijdu a přítel bude čekat teplou večeři...to by moc nefungovalo...alespoň u mě.

To je dost silné konstatování jen kvůli jinému názoru....ale když to vidím kolikrát zde tak se ani nedivím....já si zatím zvykám a snažím se chápat, že někdo to má nastavené jinak...ať se jedná o cokoli....

Reaguji na tarabell:
přečti si diskuze, do kterých jsem psala a sama uvidíš) kamarády nemám, jen jednu co mě zná od malička a bere mě že jsem jiná) takže něco na tom bude

no to se mi nechce nic, natož ještě něco vyvařovat
mam pocit že teď žiju šílenej život, hrozná životospráva, občas sem tak unavená že necham klodně v kuchyni nepořádek a du spát, někdy se sprchuju až ráno a připadam si jak já nevim co... ale doufam že je to v těhle začátcích normální a že se dam nějak do kupy

Reaguji na Nicadezuria:
co děláš za práci?

Měsíc uteče, neboj... pak si ještě ráda vzpomeneš, jaký to bylo, když jsi tam byla sama ale vím, jaký máš pocity. Ode mě se přítel odstěhoval a jak si odvezl věci, nějaký nábytek a tak, je to tam prázdné... Studuji, bohužel práci nemám, takže ve volných dnech jezdím domů, za rodinou, jinak jsem ráda, že chodím do školy, na kurzy angličtiny, že tam prostě nemusím být...

Tak tohle jsem dělala naposledy dneska a domácí už mi to nepřipadá, protože spolu už žijem déle, tak už to nemá to kouzlo..

To je dobrý "nápad".

recepční v salónu kam přijde za den jeden člověk... takže 9 hodin sedim a čekam kdy pudu domu
Reaguji na Žena.v.pokušení:
já už mám kočičku ale ta neni tak kamarádská jako pejsek:/

Tahle diskuze mě docela pobavila, zejména slečna co si myslí bůhví jaká není ostuda když mladá holka neumí vařit a přitom její přítel si nezvládne ani udělat toust. No nic, radši se pokusím přispět něčím užitečným, protože uč se vařit, aby ti chudáček přítel neumřel hlady, by mě z depky zrovna nevytáhlo.. zakladatelku úplně chápu, dokážu si představit, kdybych bydlela sama, že budu mít úplně stejné pocity, sice jsem občas ráda sama, ale dlouhodobě na to nejsem nějak stavěná.. zmiňovala se tu antikoncepce - to může být klidně ono. Určitě bych doporučila změnit, taky jsem byla přecitlivělá, ubrečená a náladová.. asi po třech měsících se to naštěstí spravilo a opravdu si myslím že to bylo tou HA protože kamarádka, která brala tu samou měla ze začátku stejné příznaky.. u toho je prostě potřeba hledat, než nějaká sedne a málokdy to je napoprvý.

Já jsem pravý opak, nejsem stavěná na to, bydlet s někým.

tohle užbude třetí, tak sakra snad už!

Reaguji na mroskvicka:
Jako já tam umíram, tohle je moje orvní práce, kterou sem hledala 3 měsíce, ze začátku sem si říkala jak to tam bude pohodový, ale teď schválně chodim do práce pozdě, když vim že tam budu sama, abych aspoň trochu času zabila, nosim si tam časopisy a sem na omlázku, ale to je to samý každej den.. uplně mě to ničí... přesně přemejšlim nad blbostma, občas odcházim z práce skoro s pláčem..

Reaguji na Nicadezuria:
No mě vyhovuje (zatím) čtvrtá.. a i tak jsem ze začátku měla stejné nálady, které jsi popisovala.. je to hloupý no..

Tý jo, já být Tebou, tak jsem nadšená, že můžu bydlet sama ve svým. Na tohle jsem se těšila od malička, až si budu sama svým pánem. Miluju být doma sama se sebou, dělat si svoje věci a nebýt rušena. Honem si to začni užívat, protože až s Tebou začne bydlet chlap, tak se Ti to časem přejí a budeš si stýskat, kde že jsou ty chvíle, kdy jsi měla byt sama pro sebe