Hraniční porucha aneb když vás partner miluje a zároveň nenávidí

Pro člověka s hraniční poruchou osobnosti je život jako jízda na nekonečné horské dráze. Je divoká, plná adrenalinu a zároveň taky beznadějná, frustrující a bez jasného cíle. Podobné pocity ovšem zažívají i ti, kteří s hraničářem na této horské dráze jedou – ti, kteří s ním žijí.

Výbušné změny nálad jsou na denním pořádku

Hraniční porucha (HPO) je relativně rozšířenou poruchou osobnosti, přesto ale o ní existuje jen velmi málo odborných informací, ať už pro terapeuty, pacienty samotné (tzv. hraničáře), anebo v neposlední řadě pro osoby z nejbližšího okolí hraničářů. Pokud bychom si měli osobu s hraniční poruchou zjednodušeně vykreslit, mohli bychom začít se změnami nálad. Změny nálad přicházejí náhle, jsou výbušné a srážejí hraniční osobnost z nebeských výšin radosti do hlubin deprese. Hraničář je v jeden okamžik plný hněvu, za okamžik klidný jako beránek. Tyto stavy by jim však člověk neměl mít za zlé, protože oni sami tápou, proč a kam je jejich vnitřní zápas žene. „Často se mi stává, že nejsem schopná pochopit, co se v daný okamžik stalo, nebo se mi to z paměti úplně vytratí. To ve mně vyvolává ještě hlubší sebenenávist a někdy i depresi,“ popisuje své vnitřní pocity Nikol (29 let), která trpí již několik let hraniční poruchou osobnosti.

Motivem hraničáře není získat si pozornost

Mnozí lidé, kteří nemají o HPO žádné informace, se mohou při setkání s hraničářem domnívat, že se na sebe záměrně snaží upoutat pozornost. To je omyl. Hraniční porucha osobnosti je nemoc a hraničář si nemá jak sám pomoct, proto nemá smysl se na něj zlobit, přemlouvat ho a prosit, aby se změnil. Pravda je taková, že osoba s hraniční poruchou bez odborné pomoci a motivace své chování nedokáže snadno ovlivnit. To ale neznamená, že hraničář není zodpovědný za své chování! I když je hraničář v mnoha ohledech ve společnosti znevýhodněný, musí přijmout reálné důsledky svých činů. Ostatní ho nemohou omlouvat nebo nepřiměřeně chránit, což potvrzuje i Nikol, která se dokonce rozhodla pravidelně docházet na psychoterapii přímo zaměřenou na léčbu hraničních poruch osobnosti.

Na extrémní chování nelze reagovat extrémně

Chování hraničáře je možné označit jako extrémní, což může být u lidí, kteří s ním žijí nebo jsou s ním pravidelně v blízkém kontaktu, spouštěčem podobného extrémního chování. Typickou reakcí při změně nálad hraničáře nebo jeho výbušných náladách bývá, že ho druhý člověk začne nepřiměřeně litovat a konejšit, nebo naopak zareaguje neústupně a bude k němu tvrdý. Obě varianty jsou špatné. Je potřeba zaměřit se na interakce, ke kterým v takových situacích dochází a snažit se nastolit rovnováhu. To znamená, že hraničáře adekvátně ujistíte o jeho důležitosti v životě a potvrdíte jeho očekávání, která byste ovšem měli myslet vážně. Pomáhá i láskyplnost a fyzický dotek jako objetí – v případě vzteku se může jednat o silné až paralyzující objetí, které hraničáře uklidní. Tato láskyplnost a ujišťování ovšem nesmí přejít k přílišné starostlivosti, protože to by mohlo vést k tomu, že se hraničář přestane cítit za své chování zodpovědný. Jde tedy o velmi křehkou rovnováhu, kterou je potřeba nastolit, aby bylo společné soužití o něco jednodušší.

Jak se (ne)chovat při výbuchu hraničáře

zoom

Pro člověka, jehož blízký má hraniční poruchu, začne být po čase nepředvídatelné chování běžné. Stane se předvídatelně nepředvídatelné. V situacích, kdy hraničář vybuchne, by si měl druhý člověk zachovat chladnou hlavu, což může být v některých případech těžké, zvlášť začne-li být hraničář stále rozhněvanější a použije i fyzické násilí. Přesto se snažte zůstat vyrovnaní, odmítněte se podílet na vyhrocení emoční atmosféry. Pokud fyzické násilí nepřestane, měli byste odejít, což ovšem neplatí, pokud hrozí sebepoškozování či dokonce sebevražda. V žádném případě se ale nenechte zatáhnout do fyzického boje. Mimo to s hraničním hněvem se často nedá nijak polemizovat, takže jsou jakékoliv debaty zbytečné a mohou situaci jen více roznítit. Snažte se konflikt zmírnit tím, že uznáte rozdílnosti názorů a neshody. Další diskuze může přijít později, až nastane klidnější atmosféra.

Hrozba sebevraždy u HPO je velmi reálná

Hraničáři jsou impulzivní, což vede často k sebedestrukci. Ta se může projevovat různými způsoby. Některé osoby s HPO mají sklony k nepřiměřenému utrácení, jsou promiskuitní, mohou brát návykové látky, nepřiměřeně pijí alkohol, jsou závislí na jídle, ale objevuje se i sebezničující chování ve formě sebepoškozování nebo dokonce sebevražedné sklony. Při hrozbě sebevraždou není možné nebrat hraničáře vážně a nechat ho napospas svému osudu. Na jakékoliv pohrůžky týkající se sebepoškozování nebo sebevraždy je potřeba reagovat pohotovým, předvídatelným a především realistickým způsobem. Pokud se hrozba sebevraždou objeví, je většinou načase vyhledat odbornou pomoc a to i v případě, že budete mít pocit, že se jedná „pouze“ o emoční vydírání za účelem toho, aby hraničář dosáhl svých požadavků.

Můžete mít pocit, že ať uděláte cokoliv, je to špatně

Nikol je krásná žena fyzicky i duchem, je velmi laskavý a milý člověk, má neuvěřitelný smysl pro humor, ale má to jeden háček. Je schopná se radikálně proměnit z rozpustilé ženy v sebevražednou, což je nejtěžší především pro jejího partnera, se kterým žije ve společné domácnosti. Její interakce s partnerem se dokážou měnit od hezkých společných zážitků ke sklíčené izolovanosti. Její nálady dokážou být naprosto nepředvídatelné, takže její partner si nemůže být nikdy jistý, v jakém stavu ji najde, až se bude vracet domů a snadno může nabýt dojmu, že ať udělá cokoliv, je to špatně. Především jde o to, že pokud se hraničáři postavíte, pravděpodobně to v něm vyvolá okamžitou uzavřenost a hněv. Stejně tak nepomůže, pokud budete hraničáře ignorovat, protože to by mohlo vypadat jako projev nezájmu. Aby se situace stabilizovala, je důležité, aby hraničář dokázal své výkyvy rozpoznat, převzal za ně odpovědnost a naučil se ostatním kolem sebe vysvětlit, v jakém je momentálně stavu, jak se cítí. K tomu je však zapotřebí oboustranná spolupráce a pochopení – ostatně jako v jakémkoliv vztahu.

Hraničář se musí stát nezávislým

Jak už bylo v článku zmíněno, pro hraničáře není žádoucí, abyste ho konejšili sladkými řečičkami. Stejně tak hraničáři nepomůžete, pokud mu budete dávat neustále najevo, že je neschopný, že se o sebe nedokáže postarat, že potřebuje vaší neustálou pomoc a podporu. Člověk může ze své bezmoci čerpat po nějaký čas výhody, ale necháte-li někoho, aby měl váš život pod kontrolou a udržoval vás v závislosti na něm, neprospěje to nikomu. Jestli chcete hraničáři skutečně pomoct, buďte mu zdravou oporou, mějte k němu porozumění a buďte k sobě navzájem upřímní. Pokud jako hraničář máte ve svém životě člověka, který odmítá své chování k vám změnit, připusťte sami sobě, že to hraje významnou roli ve vašich problémech a vzdalte se od takového člověka.

Příčinou sebedestruktivního chování může být nuda

Impulzivní a sebedestruktivní jednání člověka s hraniční poruchou je pro okolí značně frustrující. Málokdo si však uvědomuje, že příčinou impulzivnosti může ve skutečnosti být i to, že se život hraničáře zklidňuje. Jakmile se život hraničáře začne dostávat do zajetých kolejí, může se začít stupňovat jeho pocit nespokojenosti. Hraničář totiž může zklidnění a ustálení v životě vnímat negativně a může ho to popouzet k nutkavému chování. Pro hraničáře je například typické, že musí mít věci srovnané a naaranžované konkrétním způsobem. Stejně tak hraničáři působí problémy, pokud má dlouhodobě pocit, že s ním „závažné“ problémy odmítáte řešit nebo je odkládáte. Hraničář potřebuje, abyste s ním jednali na rovinu, pravdivě a nenechávali ho v nejistotě. „Nejistota, změny plánů, nezodpovězení otázek, nedořešení nějakého problému ve mně vzbuzuje pocity, které nedokážu popsat. Někdy je to vztek, jindy prázdno, bezmoc nebo zklamání,“ svěřuje se Nikol s HPO. Proto je ve vztahu s hraničářem obzvlášť důležité, abyste si navzájem říkali pravdu, neodsouvali problémy na dobu neurčitou a uvědomili si, jak je důležité s každým problémem něco dělat.

Pozn.: Každý z nás je jiný nezávisle na tom, jestli trpíme nějakou poruchou. Článek se snaží srozumitelnou a zjednodušenou formou popsat možné projevy HPO, nikoliv osoby s HPO zaškatulkovat. Například někteří hraničáři vyhrožují sebevraždou, ale reálně by to neudělali, nebo naopak nevyhrožují, ale v hlavě mají sebevražedné myšlenky, které jsou schopni převést do reality. Někteří hraničáři jsou výbušní, jiní spíše tiší – vše řeší sami v sobě. Hlavním cílem článku je na základě osobních zkušeností i obecných doporučení přispět ke zvýšení povědomí o HPO mezi veřejnost a alespoň trochu přispět ke spokojenějšímu životu osob s HPO a jejich nejbližšímu okolí.



Komentáře

ilka1
Život s hraničářem je každodenní utrpení, nikdy nevíte, s jakou přijde z práce, co říct nebo neříct, co udělat nebo neudělat......Snažila jsem se 30 roků, ale pokud jsem nechtěla já skončit, musela jsem z tohoto vztahu utéct, a to doslova.....To co je zde napsáno, je teorie, skutečnost je opravdu o hodně horší.....
Tchuminka
@ilka1 Článek má základy postavené na vlastních zkušenostech, ale je zjednodušený a rozhodně není odborný. Každý s HPO je jiný, viz poznámka pod článkem. Útěk není podle mě řešením. Na druhou stranu každý má právo rozhodovat se sám za sebe. Stejně tak je ale důležité přebrat za své rozhodnutí zodpovědnost a být připraven nést možné následky svého rozhodnutí. Hezký večer. Linda
ilka1
Co je podle vás řešení? Nechat se úplně zničit? Kdo s takovým člověkem nežil, nedokáže si to peklo představit. Netuším a nechápu, proč bych měla nést nějaké následky-je to dospělý muž a potřebuje odborníka. Obětovala jsem 30 roků svého života, jeho povinností bylo informovat mě o svém stavu....neudělal to. Nikomu nic nedlužím.
A ano, každý je jiný, a když se k tomu přidají negativní rysy dané osoby, ani odborníci si často neví rady....
NAPSAT KOMENTÁŘ Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pouze Vám na ní zašleme ověřovací zprávu.
(Váš komentář se zobrazí až po ověření Vaší e-mailové adresy.)

Jméno


Email


Komentář
:-) ;) ;) ;) :-( :-)   text tučně text kurzívou podtržený text pěkný odkaz YouTube video


Pošlete mi oznámení o dalších komentářích.
Zde se můžete Zaregistrovat (bez zaslání komentáře), případně Přihlásit

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.




TIPY A TRIKY
Jak na sluncem unavenou pokožku

Jak na sluncem unavenou pokožku

Kosmetika

Teplé počasí, slunění se na pláži a koupání v moři... Léto dělá s lidskou psychikou divy, jenže naše tělo volá naopak o pomoc. Nepodceňujte v létě kosmetickou péči – na pláži ani doma.

NOVÉ
6. tipů pro ženy aneb co Vás v Dominikánské republice zaujme

6. tipů pro ženy aneb co Vás v Dominikánské republice zaujme

Životní styl komerční článek

Dominikánská republika je zemí opravdu různorodou. Najdete zde vše, o čem sníte – od rajských pláží, přes kulturní a architektonické skvosty až po divokou přírodu. Děti, dospělí, senioři i business klienti si mohou vybírat ze široké nabídky všeho, po čem jejich srdce prahne. My se však dnes podíváme na tipy pro Vás, milé dámy.



NOVÉ
5 důvodů, proč budete díky plavání zdravější a výkonnější

5 důvodů, proč budete díky plavání zdravější a výkonnější

Životní styl

Plaváním můžete nejen zhubnout a vytvarovat si postavu, ale budete mít i více energie pro výkon v ostatních sportech. Správnou technikou plavání posílíte ochablé svalstvo a to zkrácené protáhnete. V neposlední řadě je plavání skvělou volbou v případě aktivní regenerace.