Nic sem netušila, prostě je z ničeho nic pryč. No bulim celej den dneska jak želva, asi sem cíťa, já vím. Jenže mě nikdy nenapadlo, že se to bude týkat i naší rodiny. Celej den myslim na to nejhorší, co kdyby se rozvedli a tak................................
před skoro půl rokem se semnou rozešel přítel (po 2 letech, skvěle fungujícího vztahu, přišel s tím, že je moc mladý na vážná vztah a chce chodit ven a pařit... ale u rozchodu strašně brečel...
Pomoc, ještě jsem ani nenastoupila do zaměstnání a už se mi zdá o šéfovi. On je ženatý, já mám před svatbou. Tohle se mi nikdy předtím nestalo. Bude to v práci peklo, nebo se přes to dostanu?
Už mě nebaví vše dělat sama. Já jsem sportovní člověk, do všeho jdu po hlavě, ale nemám takto založené přátelé - když jim nabídnu nějakou aktivitu tak samé výmluvy proč ne.
I když se mi podařilo zhubnout skoro 15 kg, pořád si připadám tlustá a skoro celý den nemyslím na nic jiného než na svou váhu a na jídlo. Třeba mi některá z Vás dokáže poradit co s tím.
Ahoj, chtěla bych pozvat kluka na rande, ale nevím moc jak, vždycky zvali oni mě a nechci pusobit trapně...Nevím, jestli to mám nechat být a smířit se s tím, že jsem to zkazila a přišla o skvělého kluka nebo se ještě pokusit to napravit...
Žárlím na přítelkyni bráchy mého přítele. Bohužel tohle je už asi ta přehnaná žárlivost a mám strach, že díky tomu ztratím svého přítele, kterého ztratit nechci :(