Opuštěná ve 35 letech, bez vlastního bydlení a bez dětí. Díky věku i bez možnosti děti ještě někdy mít. Je těžké si představit, jaký bude můj život dál:-(
Bydlíme s přítelem v bytě ještě s jedním spolubydlícím, který se rozhodl si sem na dva týdny nastěhovat svou novou známost. Nejen, že mi je to nepříjemné, ale také s tím rostou náklady na bydlení. Větší spotřeba vody, elektřiny a všeho dalšího...
Rozchod a být lepší kamarádi ano nebo ne? Neubližuji si tak zbytečně? Stojí za to? Sice občas nebylo to mezi námi růžové, už jsme se jednou rozešli na dva týdny ale nevím co teď.
Půl roku mám úžasného chlapa, ale je to cizinec a v poslední době hodně mluvíme o budoucnosti, ve které mě zřejmě tak úplně nevidí. Vztah byl ještě donedávna úžasný a pro mě asi nejlepší čas, jaký jsem zažila, ale něco se začalo měnit.
Ahoj holky! Nevím, jestli je to normální nebo jsem jedna z mála, která tohle stále ještě toleruje. Zajímá mě váš názor, jestli to máte také tak. A případně, co s tím dál.
Ahoj holky, chtěla bych od Vás poradit. V neděli jedeme s kamarády do chorvatska, jede i jeden můj kamarád který se mi líbí a dokázala bych si představit sním být, ale nevím co on.
Asi toho nenapíšu moc, je mi špatně jen při pomyšlení na to, co se ve mě odehrává. Ale nemůžu to v sobě pořád dusit, musí to ven, aspoň touto cestou. Možná tenhle deníček bude postrádat hlavu a patu, prostě jen spontánně píšu, co mám na srdci.
Tento deníček se netýká žádného mého problému, je to spíš jen takové zamyšlení. Týká se většiny diskusí, které jsem tady na Omlázku četla nebo ve kterých jsem se sama ptala na názory ostatních.
Holky, často čtu starší témata tady na omlázku, dnes jsem se dostala díky tématu Nevěra a odkopnutí na téma o poměru se starším mužem. A zajímá mě jedna věc.