Doprovod v noci domů

jasný, my v 16 taky vedle sebe jen tak leželi a byli zticha. Tak já nevim, v mládí člověk píchal první ligu, ale nikoho jsem s tím nezatěžovala. Je jasný, že když jednou náhodou by sourozencovýmu protějšku nešťastně ujel autobus do 200 km vzdálenýho města, zkousla bych to, ale kdyby tam kdokoliv v mym soukromí měl přespávat, byť potichu a bez píchání každej tejden, trvám si na tom, že by slečna letěla jak namydlenej blesk. Nejsme cigáni, abychom žili pospolu 20 členná rodina v 3+1

Tak to máš fakt tolerantní rodinu, protože mě brácha oznámit, že si do pokoje přivede kohokoliv na přespání, tak ybs e mi to fakt nelíbilo......Kor když mezi našema postelema bylo tak možná míst pro karimatku a tomu dotyčnému bych jaksi šlapala do obličeje.... Ono to hodně omezí soukromí toho druhého sourozence. Fajn, Vám to fungovalo, někomu to nefunguje a o tom to je - pak je dle mého samozřejmostí doprovod domů..... Každopádně jsme tady už jaksi mimo téma

Ehm no...právě jsem se vrátila z kalby domů, přítel na jiné kalbě. Přejela jsem přes půl Prahy z toho jsem absolvovala cestu metrem (posledním), tramvají a nakonec taxi. Přítel chtěl ať mu napíšu, akorát nejspíš na "své" kalbě už usnul, takže jsem si sms psala sama pro sebe Každopádně jsem si taky říkala, že se ani trochu nebojí, jakože o mě...ale nakonec jsem to zvládla Ehm...jsem jela popré v životě sama taxi Takže tak, závěry z toho nedělám..

Holky já teda nevím, ale přítel by mně nenechal jet Prahou v noci samotnou...Ze začátku trnul strachy - to jsem ještě chodila na odpolední, které mi končily v 11 v noci a hoďku jsem musela jet busem se 3 přestupama . Furt mi volal a psal, pak prohlásil , že takhle to nejde a začal mně každý den v noci vyzvedávat, i když sám vstával do práce ve 4 ráno. Utla jsem to až já, když jsem dala výpověď. Samozřejmě se párkrát stalo, že jsme se třeba pohádali a já se šla v noci projít - to se mnou nešel...Ale je to fakt výjimka, obvykle má strach i když jdu jen venčit psa za tmy. Z akcí jezdíme spolu, jelikož spolu bydlíme. Jinak mezi mýma známýma a kamarádama se vždycky našel/najde někdo, kdo i single holku doprovodil domů, aby prostě žádná nešla v noci sama, přinejhorším jdou ti zadaní 2x - nejprve se svou partnerkou a poté i s její/jeho kamarádkou. Možná je to o zvyku a o prostředí, ve kterém se chlapi pohybují...kdyby tvůj přítel viděl, že to jeho přátelé praktikují normálně, možná by se taky zamyslel..Těžko říct.
Bývalý byl taky příliš pohodlný a doprovázel mně jen první měsíc vztahu, kdy mně neměl tak jistou a svým způsobem si mně potřeboval získat

Tak já zas byla vychována k tomu vůbec se takovému riziku nevystavovat. To jako když nemáte kluka/kamaráda na doprovod, tak nikam nechodíte, nebo jdete v noci samy pěšky? Myslela jsem, že taxi jezdí všude.
Asi kdybych chtěla jít pěšky, tak mě přítel/kamarád vždy doprovodí, ale sama nejsem milovnicí nočních 5+ km pochodů. Vždycky mi stačil doprovod k dopravnímu prostředku, nikdy mě nenapadlo po někom chtít, aby se mnou jel až domů, nebo aby pro mě přítel v noci (myšleno 3 ráno) někam jezdil, když se jdu bavit bez něj...
Pořád nechápu to, jak kluk může "nechat" jít holku samotnou. Jestli ho ona doprovodí a pak teprv řeší sebe, nebo když se vydá někam sama, tak je prostě blbá...nesváděla bych vše na kluky - burany.

Diskuze celkem jede, koukám Co si to tak čtu, tak si říkám, že některé máte fakt asi štěstí na lidi okolo sebe Mi se stalo jen jednou jedinkrát, že mě někdo doprovodil a to bylo za dne, v noci nikdy...A to prý působím docela křehce (mám asi 50 kg) a zranitelně, asi smůla na lidi, nebo nevim. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, až teď, když čtu tuhle diskuzi. Na posledním "rande" dokonce ani nepřišla sms večer nebo ráno, jestli jsem dorazila v pohodě (a stejně jsem se pak s tím člověkem znova sešla)...Dost mě překvapuje, že tolik z vás má opačnou zkušenost.

Mne překvapuje, že ses s ním ještě sešla ..

Možná je to o tom, že pro mě v noci = ve 12, já prostě nejsem noční pták a ve 3 v noci už domů opravdu nechodím ani jsem nikdy nechodila. Když není zbytí, tak samozřejmně dojdu sama (třeba když mám přítele nemocného doma, tak ho ven samozřejmně netahám).
Když se chodím bavit sama, tak mě buď vyzvedne na zastávce, abych nemusela pěšky k baráku, kde je to fakt liduprázdné a kousek je park (a liduprázdné už je to v 10). Nebo se domluvíme, že se sejdeme někde cestou a pak jedeme spolu dál (on chodí do práce klidně odpoledne a nemá problém tam být do noci..... Případně už se takhle párkrát stalo, že já měla sraz a on si domluvil taky nějakou akci a pak jsme se někde na metru potkali...). Nevím, přítel s tím nemá problém, ale jak říkám, já nejezdím domů ve 3 ráno, nejsme noční pták.

Reaguji na littleL:
hele já fakt nevím, ale měla jsem celekem 3 partnery a vždy to bylo z jejich strany tak nějak samozřejmé, já je ennutila aby mě doprovodili, spíš to bylo tak, že nám bylo fajn a tak mě doprovodili až domů (koneckonců pak 2x první pusa padla při loučení u vchodových dveří ). Mě to přišlo až do dočtení tohoto fora normální, že chlap prostě svojí přítelkyni domů doprovodí.

bohužel no (a sejdu se s ním doufám zase)

tak u toho přítele mi to dává smysl, ale jak tu někdo píše kamarád - to si popravdě vůbec nedokážu představit,,,

Nevim no, já jsem to nikdy taky nezažila, ale vím, že bratr svoje kaamrádky prostě doprovází....

Hmmm .... tak máš dvě možnosti : buďto jej to naučíš a /-nebo přestaneš žasnout nad věcmi, které jsou i navzdory pár radikálně feministickým názorům naprosto normální.

Jak je to s kamarády, to netuším, protože hospoda, kde se chodilo s kamarády, byla přímo ve vedlejším vchodě, kde jsem bydlela