Izolace od lidí kvůli depresím

Limetka 33
To né, AD mě nepomohly a bylo mi řečeno, že pro mě ani nejsou, že když tak pomůžou z 20%.Zklamali mě lékaři, že byli 3 a když jsem tam chodila ze začátku, tak super,ale pak mi to přišlo o ničem.
Hlavně ta první a poslední - to jsem měla pocit, že je to jak když mluvím do dubu = neposlouchají, co jim říkám. Proto jsem přestala chodit a nenašla sílu na dalšího, protože 3x se odhodlaš a 3x to skončí s tím samým pocitem.

tyweee No právě. najít toho opravdu dobrého, který se věnuje je opravdová výhra. Mně teda taky řekl, že AD pomáhají jen na 60%. Ostatní, že je na mně. Ale nikdy neříkal, že by nepomohly, naopak se snažil. Ale, já je nesnáším. A mužu se zeptat, proč si mysleli, že by ti nepomohly? Osobně vím o mnoha lidech, které bez nich nemužou fungovat a děkují tomu, že vubec AD jsou. Ale, každej jsme jinej. Já to viděla na vlastní oči. CHodili jsme z těchto duvodu s jednou paní na akupunkturu-vždy jsme se setkávaly v čekárně a bylo na ní vidět, že je hodně rozhozená. A najednou-za 2 týdny přišel uplně jinej člověk, klidná, vyrovnaná.Ptala jsem se ji, jestli ji zabírá akupunktura? Řekla, že ne, že dostala AD a že ji pomáhají snad od samého začátku. Od té doby věřím tomu, že pomáhají. Záleží na diagnoze-určitě.

Limetka 33
Bylo mi řečeno, že pro mě AD nejsou. Nevím,ale i tak mi je dávali. Zkusila jsem snad troje a prostě žádná změna v náladách. Jednou nahoře a jedou dole. Nic stálýho.
Asi na psychiatry působím vyrovnaně, nebo nevím. Prostě neumím se u nich tak uvolnit, beru to jako, když jsem mezi lidma, který s tímhle oborem nemají co dočinění.
Prostě nahodím masku a vše je ok a tak.

tyweee Ale to já dělám teda taky. předem si vezmu třeba nějakej uklidnovák a pak přijdu s usměvem, vyrovnaná, vypadám, že bez problému. Ale párkát mě viděl, jak jsem přišla a vypadala po AD a to mi bylo fakt zle. Jinak se taky snažím. taková blbost! měli bysme opravdu ukázat, jak na tom jsme, ale já to taky neumím.

Limetka 33
Pokusila jsem se, ale asi to je běh na dlouhou trať. Jsem ji třeba řekla, že mám problém s jidlem - prostě nervy a jdu do lednice a že mě štve váha. A ona mi řekne,že vypadám dobře. Tenkrát jsem měla skoro 100kg. Lidi to do mě něříkají,ale přesto, když ji řeknu co a jak a ona to přešla, tak to mrzelo.
Navíc, kdyby někam šla, tak určitě budou chtít papíry, co mám u toho posledního doktora a popravdě se mi tam vůbec nechce. Už si pomalu nepamatuji, ani kde to je. A aby si je vyžádal,t ak to jsem kdysi zkusila a bylo mi řečeno, že to je drahé.

Ahojky, mohla bych se zeptat, jestli ten psychiatr pomohl?

Koukám, že poslední příspěvek tu je 7.1. Docela o tom začínám přemýšlet, ale asi nemám tak velké problémy, já totiž lidi potřebuju. A když nikoho ten den neseženu, mám hroznou úzkost, že budu sama doma. Mám strach ze samoty, nemám žádnou jistotu v okolí, jen samý známý. Jsem měsíc po rozchodu a mám nového přítele. Z čehož mám paradoxně trošku strach taky, ale zas jsem zamilovaná a nerada bych na něm byla závislá, k čemuž mám sklony.
A tyhle úzkosti mám od 15 každou zimu a mám pocit, že s věkem se to zhoršuje Ale pomáhá mi činnost, přátelé a když mám režim. Tak jen tak pokukuji po stránkách o odborné péči, ale doufám, že to zvládnu sama. Hodně mi pomáhá i omlazení.

Jinak držím moc palce ať je vše brzy ok!

Ahoj, byla jsem tento týden .. pan doktor ze začátku sympatický, ani jsem nevěděla jak, ale pomalu mě svými otázkami navedl a tak jsem mu to vyklopila od začátku .. občas mě přerušil a na něco se zeptal a nakonec mi napsal slabá antidepresiva (nutno říct, že se mi týden předtím udělalo dobře a od té doby, to díky bohu trvá a deprese už žádné nemám) ..
Zatím beru prášky asi třetí den a úplně zabrat by to mělo po třech týdnech, ale je mi fajn, líp než v uplynulých měsících.
Začala jsem se taky hýbat a to asi taky pomohlo .. každý večer se pořádně vypotím při dobré hudbě a pak se mi líp spí .. Takže pomohlo to určitě

S tvým trápením se moc nerozmýšlej a jdi k psychiatrovi - sama to nevyřešíš, taky jsem si myslela, že to zvládnu bez pomoci, ale díky holkám z omlazení jsem se konečně odhodlala s tím něco dělat. Člověk si asi nesmí bát říct o pomoc, když ji potřebuje.
Určitě ještě napiš, budu to tu kontrolovat

lauritkalo
Jůů, no to jsem ráda, že už je to lepší. Jen tak dál, držím palec.
lenibuska
Spíš bych řekla, že by měla napřed najít původ problému, protože ona sama neví, proč má strach být sama, takže spíš bych šla k psychologovi či psychoterapeutovi. Na psychiatra to není, podle mě.

lauritkalo
Že je ti líp jen proto, že si dokázala někam jít? Aspon osobně jsem to tak měla ze začátku. Prostě jsem něco překonala a bylo to jak efekt placebo.

Ne ne ne, to jsi špatně pochopila.
Dobře se mi začalo dělat už asi týden před návštěvou - v hlavě jsem konečně pochopila, že takhle to dál nejde a že si musím najít cíl a vrátit se do života. Takže mi hodně pomohlo, že jsem začala cvičit a pečovat o sebe a návštěva doktora a pilulky to jen podpořily .. už je to třetí týden a cítím se pořád dobře, takže to určitě není jen návštěvou psychiatra

lauritkalo
aha, myslela jsem ,ze ta sama navsteva, ze ti taky udelala dobře