Kdy jste zatoužila po miminku a kdy jste si opravdu pořídila?

Reaguji na Dasule:
Tak to můžeš říct hned na rovinu, že pro ženskou je nejdůležitější věcí ve vztahu mužův plat a majetek

Ty jsi úplně mimo. Nechápu, jak jsi z jejího příspěvku mezi řádky vydedukovat tohle.

Taky nechápu. Pro někoho je asi snem žít z ruky do huby

Souhlasím.
Už mě docela nudí ta hra na skromnost. Buď je to naivita, pokrytectví nebo to píšou holky, které ještě studují, bydlí u rodičů a neví, co obnáší platit hypotéku, chod domácnosti, auto ... Když někdo napíše, že si pořídí dítě až bude zajištěný, tak se tu na něj všechny sesypou a začnou pranýřovat a zcela zcestně psát o prioritách v životě a plést do toho LV kabelky... Psát v dnešní době, že peníze nejsou důležité je k smíchu.

Bohužel, ale je to tak. Taky chci být zajištěná a to furt neznamená, že s přítelem chodím od svých 15ti let (teď mi je 24) jen proto, abych si mohla válet šunky doma a on makal od nevidim do nevidim jen proto, abych mohla mít zajezd do Karibiku a kabelku za 30tis. korun.

Holky, mě o tohle vážně v 15ti letech nešlo a nevím, zda se mám nad těmito narážkami smát, rozčilovat nebo brečet

Klobouk dolů! Super, že vám to tak dlouho vydrželo.

Toužím po miminku asi půl roku. Poslední dobou docela intenzivně a manžel není proti jen je tu prostě spousta pro a proti. Jsem zajištěná, tedy aspoň podle mě. Co potřebuji já, manžel a děti máme. A přesto jsem u rozhodnutí jestli si pořídit miminko. Mě 33, děti 14 a 10. A co teď? Za chvíli půjdou kluci z domu a já zůstanu úplně sama s manželem, hrozně se toho bojím. Chtěla bych malého caparta, ale zas kluci už jsou velcí a přijmou toho malého mezi sebe. Nemyslím tím, aby se mi o něj starali ale aby ho měli rádi, a brali jako sourozence. A aby mi nevyčítali, že teď nemůžou jed tam a nebo tam, protože máme prcka. Noci nespím a stále přemýšlím. nemyslím si že jsem na to už stará jen prostě nějak moc přemýšlím v 18 to bylo jaksi jinačí a lehčí. Máte někdo radu jak z toho ven? Máte někdo děti takhle daleko od sebe?

Já mám 13letou dceru, v lednu jsem porodila klučíka..A udělala jsem dobře, jsem nadšená..Doktor mi řekl,že jsem na dítě ještě mladá..A to jsem po mimču nějak netoužila, bála jsem se toho.. A je to nejlepší co jsem mohla udělat.

Jako když jsi čekala dceru, ti to řekl? Nebo to nechápu. Ti bylo tak18? Dneska se doktoři na 30ti letou těhotnou dívají kolikrát divně, jakože co by ještě tak chtěla, přitom se běžně rodí po 40tce. Prostě divní patroni

a jak ho dcera přijala? nebála ses že ji najednou ochudíš o nějaké to cestování a dělání věcí které můžeš jen se staršími dětmi?

Reaguji na vcelka:
Já s bráchou jsme už byli v pubertě a mámě bylo 33 když znovu otěhotněla.Jenže táta byl proti a nebylo to nejšt'astnější rozhodnutí z mnoha vedlejších důvodů.Pokud ty toužíš po třetím dítěti a manžel není proti,proč do toho nejít.Budeš velmi št'astná,protože než odejdou starší děti(minimálně psychologicky),tak to bude chvilka.Jen chvilka a nastane prázdno.
Jdi do toho,jak srdce velí.

jak jste přijali sourozence když už jste byli v pubertě? A jaký máte vztah teď?
Srdce velí jít do toho, ale rozum klade překážky..

Reaguji na vcelka:
Velmi dobře!Byl pro nás zdrojem legrace,chlubení,připadali jsme si odpovědně když jsme jeli s kočárkem.Brácha imponoval slečnám.
Ted' už je náš benjamínek dospělej chlap.Vztahy nemáme nijak extra všichni tři sourozenci.Ale v žádném případě to není tím rozdílem.Jsme absolutně odlišní a vyznáváme jiné hodnoty.

prosím tě a můžeš mi říct, kde toto napsala?

Reaguji na Leica:

Týýý jo tak to je vál Asi to nepotřebuje komentář.