Mám pocit, že sponzoruji přítele

A to si nic nešetříš? Aby si jednoho dne nelitovala, přijdeš o práci, přítel tě vykopne... Mysli trochu na zadní vrátka.

Reaguji na Majklik: Musím se připojit k holkám, časem je prostě člověk víc nohama na zemi a to je dobře. Ve svym prvním delším vztahu jsem se taky mohla přetrhnout a časem jsem nebyla za nic... člověk se prostě učí.
Napíšu ti o svý kamarádce, která se hodně podobná té od Veselky. Rozdělené to měli od začátku jako ty. On pořídil těsně před svatbou dům, zařízení kupoval on. Má ale tak 4x víc než ona. Když se jim ale narodili děti, nic se nezměnilo, naopak ona platí jídlo stále za všechny a ještě oblečení. Musí si na to půjčovat od své matky, protože on by jí ještě vynadal že neumí vyjít. On si koupí kdejakou blbost a jezdí si na druhou luxusní dovču sám. Je bere do stanu tady k rybníku. Z ní je ted nesebevědomá ubátá chudinka, která má pocit, že bez něj by by to nezvládla . Naspořeno samozřejmě nemá ani korunu. A to s tema lahváčema v taškách je přesný. On jezdí chudám autem moc pozdě. Taky určitě nejdřív takový nebyl, ale co by si nezvykl... A to je jeho rodina bohatá a matka celý život v domácnosti. K té má vztah úplně jiný.

Prostě frajerky nasadily už od počátku laťku příliš vysoko...

ano, rozhodně doporučuju spořit. Dává to člověku svobodu v rozhodování co dál.

Jinak já sama mám opravdu zkušenost, že péče o partnera by měla být tak akorát. Ne příliš a taky ne zas úplný nezájem.
Když se chlap hezky zaúkoluje atd (včetně financí, samozřejmě), tak se i on mnohem líp cítí. Jako schopný samec a ne jako "opečovávaný matkou".

Holky, nekazte ty chlapy!

Mám podobnou zkušenost, akorát jsme spolu nebydleli, ale kdyz jsme byli třeba na t´den na horách, tak když platil on, tak jsme koupili minimum a když jsem platila já, tak jsem tam třeba nechala tisícovku a 700 byl jeho nákup, kino jsem pořád platila, benzin atd. On neuměl vůbec šeťrit, když dostal peníze 2x větší kapesný než já, do týdne ho neměl s takovym člověkem se nedá žít. Vím, co cítíš. Řekni mu to na ferovku.

Když on vše "krájí" na půl, tak i tu pizzu, kterou jedeš koupit ty (a benzín) rozdělila na půl.. to by neměl být proč uražený, když to sám vyžaduje Ale s tímhle chlapem to budeš mít těžké, evidentně je to škrt, který navíc neumí spořit.

Taky jsem byla s takovým, co si ode mne furt půjčoval a vůbec si nezapisoval kolik mi má vrátit. Když se šlo pít s tím, že on neměl, tak toho dokázal hodně objednat. Jednou mě chtěl vzít na výlet, ale neměl peníze, takže jsem to všechno musela platit já s tím, že mi polovinu vrátí.. no nevrátil, zaplatil mi za to hory, na které jsem nechtěla jet, ač se ta chata platila podle počtu osob, na které to bylo rozpočítané, nebyl schopný od ostatních vybrat moje peníze zpátky.. a takových situací bylo spousty, jsem ráda, že s ním už nejsem, sice se kamarádíme, ale aspoň teď bez nějakých citů vidím jaký je.

Přesně - bez větších prodlev. Pro mě je to až obtěžující furt vytahovat peněženku, protože on potřebuje doplatit to a to...

Mohla bych dál bydlet u rodičů. Jednou jsem to nadhodila, že nad tím uvažuju a to byl teda výraz..

Měli jsme obálku na jídlo. Fungovalo to a s tou částkou jsme vyšli. Jenže to potom padlo, protože mu došly peníze a neměl co do té obálky dát a už je to tu zase.

Tak tohle už je zase extrém, ona by nepůjčila nikomu.

To jo. Jednou mi i říkal, jak ho štvalo, že mu v rodině říkali, že třeba vždycky spotřebuje hrozně moc pomazánky na jeden rohlík a tak. Smála jsem se tomu, dokud jsem nepoznala, že on opravdu musí mít na chlebu centimetrový nátěr plus milion dalších věcí, co najde v ledničce. A když pak krabička tavěňáků za 40,- padne za 2 dny, tak už se fakt nedivím a vím, že ty historky nebyly přehánění..

To si taky myslím.

Tomu rozumím! Taky když nakupuje on, kupuje se jen to, co je potřeba nebo z čeho se bude vařit, ale když nakupuju já, tak je to tady sýr na chuť, tady olivy, tady Corona.. až mi lezou oči z důlků, takže vím, o čem mluvíš.

tak ne každý chce jíst suché pečivo,ale ať si to sám zaplatí.Chápu,že obložený rohlík šunkou,sýrem,lososem a prostě pestrý co do chuti i vzhledu je lepší než rohlík umazaný lžičkou tvarohu,ale upozorni ho,že kdo neplatí,ten nejí

Přesně tak. Standartní věci napul, nadstandard každý za svoje.

Na obálku hezky napsat datum, kdy jsi dala ty a kolik a vedle toho kolik dluží on. A jen co bude mít peníze, skasírovat, šoupnout do kasičky, nebo k tobe, pokud jsi delší dobu sponzorovala a jede se dál. On jako nemá peníze vubec?

Teda...jestli se na Tebe ještě urazí, když se připomeneš, tak to je tragéd, promiň. Není schopnej a hlavně ochotnej s tím něco dělat. Nebyl by schopnej zajistit sám sebe a bydlení, kdyby byl sám? Zvládaj to matky samoživitelky, zvládaj to důchodci, zvládaj to dělníci co makaj za almužnu, nevím proč by to neměl zvládat zdravej mladej chlap. Buď teď sobec, mysli na sebe a řeš to s ním, když to takhle půjde dál tak se Ti jistojistě zprotiví - dříve či později. Připomíná mi to mého bývalého, to byl taky takovej chytrolín ten měl všecko vykoumaný. Bydlel 3 patra pod rodičema, oni mu přispívali na nájem, chodil k mamce na obídky a večeře, kupovala mu nákupy, půjčoval si zadáčo jejich auto, chodil k nim na počítač, protože svůj neměl. Vydělal 11 čistého za měsíc a do nekonečna! uměl vyprávět o tom, jak by se mu hodil přivýdělek. Když byla příležitost, neujal se jí, přeci se nebude přemáhat. Hrozně vždycky studoval účtenky za společné útraty a když se jelo na výlet, tak mu vůbec nevadilo, když cestu zacvakla studentka, on jel se stokorunou v peněžence, pohůdka. Zamilovanost a elán mě přešel v momentě, kdy mi oznámil, že nemá ponětí jak by uživil dítě, že by to byla velká přítěž do života. Nic se nemá přehánět, ale je prostě pěkný, když je chlap aspoň trochu dravej co se týče peněz. Jsem pro spravedlnost, takže buď "sobec", mysli na sebe a na férovku to s ním řeš, chápu že Tě jeho přístup trápí!

No jasně, já nemám nic proti něčí chuti, ale jak píšeš - prostě někdo to zaplatit musí.

Prakticky ne, protože když peníze přijdou, musí doplatit všechno, kde se opozdí, plus do toho třeba přijde oprava auta nebo jiný výdaj, povinné ručení atp., teď nechal hromadu peněz od doktora.. a výsledek je, že jsem ted musela zaplatit zaráz dva nájmy a na účtě mi zbyly asi dvě koruny (s tím, že mi čtvrtinu, co má, zítra z bankomatu vybere a dá..hmm)

Jasně no, to já čekám na leden/únor, až budu moct k současné práci ještě na brigádu a doufám, že mi to vyjde. Přitom současné zaměstnání jsem mu dohodila já a nemusel se o nic snažit.

Bydlel sám asi půl roku. Výdaje je měl mnohem větší - nájem o aspon 2.000,-, bydlel daleko od práce, tzn. podstatně víc projezdil atd. Něco měl našetřené, ale to se chtě nechtě utratilo, v práci to nešlo, potom prodal skútr, peníze ze skútru taky padly na výdaje, v práci pořád nic a pak jsme spolu začali bydlet.