Na lidi působím namyšleně a arogantně

Nikol to co si o tobě myslí ostatní ti může být šumák. Ty na ně přece máš taky nějaký názor a kdyby ho věděli asi by se jim to taky nelíbílo. Buď svá a netrap se nesmysly. Pokud se chceš změnit tak kvůli sobě a ne kvůli pár lidem.
Jinak asi dělám něco blbě ale u mně nefunguje ani ten úsměv. I přesto, že jsem na ostatní milá a usmívám se stejně si ti co mně neznají myslí, že jsem namyšlená. Ale je mi to fuk, kdo má zájem poznat jaká jsem doopravdy, tak na to příjde. Kdo se zajímá jen povrchně nezjistí nic. A kvůli takovým si nebudu přidělávat vrásky. Život je dost těžký i bez toho abych řešila proč mně ten či onen člověk nemá rád.

Mně taky spousta lidí říká, že na první pohled působím namyšleně a arogantně. Ale jakmile mě poznají, změní názor

Taky mi to taky lidi říkají, ale když mě poznají, okamžitě změní názor.. já vím, čím to je - když jdu po ulici, na nikoho se nedívám..ale je to jen tím, že se nechci seznamovat s chlapama (oni podívání se chápou zřejmě úplně jinak), takže se raději nedívám na nikoho a pak to bohužel vypadá, že někoho přehlížím

Mám to uplně stejně Když se s někým seznamuju, tak většinou slyším "Já jsem si prvně myslela, že jsi namyšlená.." Nic si z toho nedělej, kdo tě zná a hlavně koho chceš znát ty tak ví jaká jsi a má tě rád takovou jaká jsi

Někdo se prostě tak "tváří" a nevědomky chová, gestikuluje, mluví nebo z něj prostě vyzařuje, že se cítí nadřazený....

Zeptej se jich z čeho tak usuzovali?

Pokud se ti to stává často, jak sama píšeš, bude to v tobě a né v okolí. Bud se na to vykašli nebo to změn, jestli ti to vadí.

Reaguji na Arfar: mám to stejně jako ty

To jsem slyšela asi stokrát, vůbec si z toho nedělel hlavu! Kdo tě bude chtít poznat, ten si tu práci dá a kdo ne, ten si bude stejně myslet svoje..
Proto je důležité si vážit lidí, které opravdu zajímáš ty a ne to co jen vidí

Mám to stejně, říká mi to spousta lidí, že jsem jim zpočátku připadala nepřístupná a nesympatická. No, co mam dělat, vypadám, jak vypadám.

O mně si to hodně lidí také myslí. Ale nějak moc to neřeším. Přece nebudu chodit po ulici vysmátá jak blázen, když jdu sama. Problém je, že někdo má prostě takový výraz obličeje. Mně stačí, že se zamyslím a už vypadám naštvaně, i když přemýšlím nad nějakou hezkou věcí. Navíc mám problémy s očima, vadí mi ostré světlo, což způsobí, že se opět mračím. Můj přítel si také myslel, že jsem namyšlená arogantní kr.va, dokud mě pořádně nepoznal.

Tak názor "jsem jaká jsem a je mi to fuk" k mládí patří, čsem z toho každý/á hodně vystřízliví.
Jestliže se neusmívám a proto působím arogantně , tak za :
a) je mi to jedno a tedy není nic k řešení
b) není mi to jedno a změním své chování - např. zmiňovaný pozitivní ksicht
c) nic měnit nechci a pak se ale nedivím, jak na ostatní působím.

Tohle je ale podle mě problém mnoha holek, podle mě pokud je ta slečna prostě "na kluky" tak bude vždycky tak trochu namyšlená.
Takové ty třídní krásky a hvězdy kolektivu (i pracovního) se totiž často baví JEN S KLUKAMA/CHLAPAMA, zatímco s holkama nebo třeba novýma kolegyněma neztratí slovo, jen je sjedou pohledem. To se pak není co divit, že působí namyšleně

Reaguji na Nikol.a:
Ono většinou úsmívat se permanentně není moc dobře praktikovatelné ... prostě za tím stojí výraz ve tváři, který máme, když se tváříme neutrálně ... mně zas lidé říkají, že jsem nějaká smutná mám po mamce koutky rtů mírně směrované dolů, nejde to vůbec poznat, ale tváři to dodá smutný výraz ...
Neuděláš nic, cizích lidí si nevšiměj, může ti být jedno, co si o tobě myslí. Přátelé a rodina tě znají a ví, jaká jsi.
No, a pokud si v obličeji přijdeš normální, tak je to prostě závist. Nic víc.

Taky mi to už hodně lidí řeklo, prý působím nepřístupně a namyšleně. Jednou jsem se od mamky dozvěděla, že mě ve vlaku potkal jeden náš známý a chtěl si přisednout (já ho opravdu neviděla, četla jsem si) a prý říkal, že jsem se tvářila tak namyšleně, že šel radši dál , tak to mě fakt dostalo. Snažím se o lehký úsměv, aby se mi trošku rozzářil obličej, jenže kdybych tohle měla dělat celý den, tak z toho mám asi brzo křeč takže, ať si každý myslí, co chce. Ti, co mě znají blíž, vědí, jaká jsem

Reaguji na Ziralka: asi tedka můj smích není na místě, ale pobavilo mě. Nedávno jsem avatarku změnila, měla jsem takovou tu příšerku zelenou.

Je to hodně špatná lidská vlastnost soudit lidi podle obalu. V tom bude ten problém.
Někdy stačí toho člověka opravdu jenom poznat a změníme názor. Z ,,namyšlené zlatokopky,, je najednou milá hodná holka která toho hodně zažila.
PS :
Nejsem žádná kráska, mám kila navíc a sebevědomí na bodě mrazu