Na lidi působím namyšleně a arogantně

To je pravda, bohužel. Taky mi kamarádi po čase řekli, že když mě viděli poprvé, tak mě měli za namyšlenou fiflenu.

Máte pravdu každá v něčem. Já se přesvědčila že i o tom oblékání to je. Například v prváku letěla skate móda, všechny holky měly mikiny, boty Horsefeathers a podobně. A já elegantní a podpatky, protože ke mě to prostě sedí. No to jsem si kolikrát vyslechla narážek Já si z toho nic nedělala, protože mě se to jejich oblečení také nelíbilo, jen jsem si to nechala pro sebe. No a dneska se ty rozdíly stírají. Ale i teď, když jdu u nás po maloměstě lehce vystylovaná tak pořád vidím ty starší dámy jak na mě civí a namyšlená jim přijdu. Ale neřeším A dá se říct že už na základce jsem ostatní holky dráždila tím, že mi to prostě slušelo. Holky mě neměly rádi a kluci naopak, tím jsem to u nich měla ještě horší Potom kdo se semnou začal bavit, tak se divil, že jsem vpohodě normální holka, kterou zajímají knihy apodobně

Mám stejnou zkušenost: namyšlená, nepřístupná, fiflena... Jak už tady několikrát padlo, mnohdy to asi bude ne snad přímo závistí, ale takovým tím přístupem ve stylu: "Je hezká, namalovaná, dbá o sebe..., tak je to namyšlená hloupá husička." Ale taky to může být tak, že někdo je prostě takový typ ledové královny, které se všichni tak trochu bojí, protože nevědí, co se skrývá za jejím pohledem. Já osobně jsem spíš introvert, docela i samotářka, někdy až asociál, tak si říkám, že se to zřejmě nějak odráží i v mé tváři a lidi to ze mě prostě vycítí. No, nakonec jsem často docela ráda, že se mě neodvažují oslovit

taky patří k těm co vypadají namyšleně,ale ve skutečnosti,když mě lidi poznají zjistí,jaký jsem pošuk
Ale o to víc mě pak potěší, když mi řeknou "jé já si myslel/a, jak jsi namyšlená,ale jsi fajn "

Co jsem ale zjistila je,že když se usmívám, tak akorát přilepím k sobě ty největší tragédy,co můžu.. Takže radši koukám jak puk a vybírám si, na koho se usměju a na koho ne

Někteří lidi tak působí, aniž by chtěli. Je to o obličeji, vzhledu, výrazu...nebo jsou zamlklý a působí to, že se nudí a jsou namyšlený, přitom jen sedí, poslouchají, nechce se jim mluvit a přitom je jim fajn. A místo toho poslouchají jen: Proč jsi zamlklá? Ty se nudíš? Bav se!

Nedělej s tím nic, kdo tě chce poznat, tak tě pozná a kdo ti tu šanci nedá a hned tě šmahem odsoudí, to je jeho problém. Je to sice nepříjemné, ale co... nemusíš vycházet se všema.

Jo, párkrát se mi to taky stalo, ale vůbec to neřeším. Nejsem typ člověka, který se mezi cizími lidmi okamžitě pustí se všemi do řeči a baví celou společnost, spíše se držím zpátky a na různé lidi to holt působí různě.
Lidé, kteří tě znají pět minut, nemůžou posoudit, jaká jsi.
Ti, kteří tě znají lépe, už vědí, jaká jsi, a pokud mají k tobě nějakou kritiku, dá se brát jako oprávněná.

Takže to neřeš a buď v klidu

ahoj holky, mám taky tenhle problém, ale spíš mi říkají že se tvářím odměřeně, ostře.. ale je to tim že se právě neustále neusmívám, i když si myslim, že se třeba lehce usmívám - v zrcadle jsem se přesvědčila, že můj letmý úsměv není skoro poznat =D nic s tim dělat nebudu, přátel mám mnoho a když se s někym budu vídat déle, myslim, že pak sám změní svuj názor z prvního dojmu.
Mimochodem, ve škole jsme se tenhle týden učili o tom, že lidé, kteří se právě tváří řekněme arogantně, nebo ostře a neustále se neculí, jsou dominantější typy a silné osobnosti, narozdíl od těch co se neustále usmívají... tak to berte vlastně jako plus těmto lidem bylo prokázáno, že mají průměrně vyšší pozice i platy, protože právě působí dominantně.

Nemusí to tak být vždycky, měla jsem spolužačku, která nebyla nijak hezká, o úpravu nějak nedbala, oblečení také hezké moc neměla, ale přesto se chovala ve třídě hrozně každému odfrkla ; když měla jít k tabuli, pokaždé něco brblala a stěžovala si, chovala se jak královna a do dneška nevíme proč
Jinak to, že jsem ledová královna, jsem si už také vyslechla, a myslím, že je tím, že ve společnosti spíše radši poslouchám a bavím se i tak, že nerada tlachám o zbytečnostech (např. o počasí nebo o nečem podobně "zajímavém") a že si někoho cizího hned nepřipustím k tělu a nejsem s ním hned "nejlepší kamarád".

Přesně. Ten já mám od narození a taky to není výhra, jestli si to někdo myslí ale určitě lepší, než ta arogance a většinou to lidé i oplácí, což je velké plus

Na večně pozitivního ALeše Valentu jsem byla alergická.

přesně to znám.

hloupost. Víš kolik je takových holek, které jsou ještě k tomu všemu milé, laskavé a usměvavé?

no někdo je prostě extrém, to já zase nejsem a je fakt, že stačí, aby mě něco bolelo a hned mi každý říká, že mám blbou náladu a hned mě "řeší" a to m dovádí k nepříčetnosti

To chápu.

O mně si to také spousta lidí myslí, protože jsem se vždy výrazně lišila od ostatních, názory, vyspělostí, nepouštím si moc lidí k tělu..., ale je mi to jedno a nehodlám to měnit.

pro ty co mě neznají jsem namyšlená holka.. je to jenom tím že se nonstop neusmívám (vážně se neumím bezdůvodně usmívat). po tom co mně poznají změní názor, nejsem taková.. ale když dají na první dojem myslí si to