Pocit méněcennosti

Asi ti rozumím, jsem v podobné situaci, ačkoliv "v cestě" nemám bývalku. Jen v krátkosti, u mě to všechno pramenilo asi z jeho sebevědomí, který se na úkor svýho snažil srazit mě. Takže jsem poslouchala to, jak měl samé krásné a inteligentní holky, s tím, že pak řekl, že to byla jen sranda.. Haha! Nakonec to pokračovalo tak, že i když mi vyslovně nikdy neříkal jsi tlustá nebo hrozná, stačily jeho připomínky nebo pohledy a bylo mi vše jasné ( vážila jsem 50kg!) Pak přišlo jeho neustále otáčení se za ženskýma, sledování na facebooku, sledoval holky typu Eliška Bučková, černovlasé prsaté anorektičky, což já prostě nejsem.A třešničkou na dortu bylo to, že jsme spolu úplně přestali spát.
Jak se momentálně cítím? Přijdu si hnusná, tlustá, jsem absolutně bez sebevědomí a všechno se mi na mě hnusí.Takže se mu vlastně podařilo to, co chtěl, má mě doma, nevěřím si, tudíž není šance, že bych se s někým seznámila a "troufla" si na něj.

Nenech se prosím tě ničím, ani nikým ušlapat! Ona se možná cítí důležitě, ale ty si uvědom, vedle koho usíná, s kým je teď ? A na druhou stranu, můžeš být v klidu, že ona o něj nestojí, že se nepokouší o nějaký levárny. Myslím si, že se rozhodně nemusíš cítit méněcenná. A to, že jsi mladší, věř mi, že je to obrovská výhoda! Já to tak taky vnímám a vsadím se o co chceš, že jí tvůj věk určitě leží v žaludku. Já jsem taky o dost mladší než přítelova ex, ale vnímám to spíš ke svému prospěchu.

Upřímně musím říct, že kdybych já byla v tvé situaci, asi bych s ním ale nedokázala být.. Pokud bych něco takového našla. Nehledě na to, že se to už nezmění, pořád mu to budeš předhazovat. Buďto se s tím musíš smířit, přestat mu to předhazovat a řešit to nebo to vzdej. Tím, že ty sama o ní budeš neustále mluvit, mu jí budeš akorát sama připomínat a o to víc myšlenek na ní bude mít.. Nemysli si, já dělala to samé, až mi jednou sám řekl, kdybys o ní nemluvila, já bych si na ní ani nevzpomněl a nevěděl, že existuje. Už nějaký ten rok jí neřeším, necítím se jí být vůbec ohrožená, neberu jí jako konkurenci. Chce to vážně brát pozitivně, jsi mladá, určitě i pěkná holka, usínáš vedle něj ty, je s tebou, ne s ní, ona je minulost, ty budoucnost, ty jsi prostě víc než ona a musíš se to tak naučit brát i ty.I to, že jsi mladší brát jako svou výhodu a pracovat s tím. Není to jednoduchý, ale dá se to. Prostě se vždycky kousni, přeci nechceš podporovat jeho myšlenky na ní..Nebo snad ano?

Já jen čekám, co za další hrůzy se v deníčkách ještě objeví. Ale k věci, holka Ty máš tak nějak rozházenou psychiku i bez něj viď? Ale co, nemusí být člověk pořád happy jak v americkym filmu. Ale vážně Ti nic nepřinášelo radost? Vůbec nic?
Stačej kolikrát maličkosti, jen si jich všímat. Plácnu příklad, dnes jsem vcházela do kostela a vycházela jeptiška, taková stará babka, tak jsem jí ty dveře podržela a ona se na mě hrozně krásně usmála, fakt mě to hřálo ještě dobu potom. A takových věcí je na světě x, prostě ani Ty ani Tvůj přítel a dokonce ani jeho bývalka nejste pupkem světa.
A co ona vlastně dělá? Má někoho? Já taky neměla ráda bývalku svého přítele, cítila jsem se blbě, když přijela něco k nám řešit apod., a pak jsem si uvědomila, ta holka mi nic neudělala. Jen měla mýho chlapa přede mnou, teď má ona svůj život a my taky svůj. A jak to možná teď zní blbě, ale ráda ji vidim, když k nám přijede na návštěvu nebo my k nim, má nového přítele a je to fajn chlap.
Podobně můj ex, byli jsme spolu 9 let. Známe se dlouho, tak když si jednou za čas dáme kafe, máme o čem povídat. Ale kdyby s tím měla jeho potenciální frajerka problém, je to její problém, ne můj, přestože já bych byla ta zlá bývalka. A to mi je bývalý po erotické stránce fakt buřt.
Ale některý chlapi maj jakousi zvrácenou potřebu se o citech bavit a nimrat se v nich, přesně můj bývalý a jeho výlevy na téma - nikdy jsem nikoho nemiloval tak jako tuhle, nikdy už nikoho nebudu tak milovat jako támhletu a podobný, z nezauhatýho hlediska s.račky, ale pro zaintetesovanou babu velmi zraňující řeči.
Proto se i ptám, co vlastně ta bývalka, jak se k tomu staví.
A frajer se dá buď dohromady nebo ho kopneš do řiti a přijde jiný. Nic horšího se stát nemůže.

Reaguji na Ellenuschka: Ona se k tomu staví tak, že jí to dělá moc dobře. Psala mu "vidíš já ti to říkala, že si nemáš někoho hledat hned po rozchodu se mnou" Když mě potká je vidět, že se tím velice baví. Už si našla někoho jinýho. A to příteli dává taky sežrat, když se jí na to ptal jestli, už má někoho jinýho tak psala, že ano a že by měl být tak šťastná jako je teď ona, ale neví jestli si na to našel tu pravou, když o mě píše jaká jsem "neschopná".

Je to hrozně složitý (ale co není, že?) Trávíme spolu téměř každou chvíli. Pokud nejsem ve škole tak mu pomáhám v práci(a to si přeje on já nejsem stíhačka). Volný čas trávíme také spolu. Když spolu nejsme půl dne protože sem ve škole tak mi napíše nebo zavolá opravdu si rozumíme jsme spolu uvolnění a nejsme na sebe zlí pokud se zrovna nepohádáme což je tak jednou za dva měsíce. Já ho opravdu miluju a chtěla bych s ním být, ale co se mi "zhroutil svět" tak mě nebaví opravdu nic. Nechci cestovat a to byl vždycky můj sen, protože oni spolu furt cestovali a zažili spolu tolik nádhernejch věcí. Věci co sem se dřív naučila za chvíli tak mi trvají strašně dlouho. Nedokážu se na nic soustředit.

On mi začal říkat, že mě miluje a že se mnou umře. Jenže víte co mi v tuhle chvíli prolítne hlavou? Jestli zase lže. A tak se ho zeptám jestli to myslí vážně nebo jako dřív, že už mu prostě nedokážu věřit. Když sem ho požádala, aby sundal její fotky tak je sundal asi za 14 dní a řekl mi, že mi tím chtěl něco dokázat a přitom jí psal, že to pro něj byla hrozně těžká věc a že si je stejně musel schovat a ať si nechá aspoň klíče od bytu, protože by je mohla někdy potřebovat.

A když se hádáme a já mu říkám, že lže a že to vím a prosím ho ať to přizná tak se hrozně pere za to, že není žádný lhář, že chce jen mě. Já nevím jestli si to ti chlapi z tý hlavy nějak vymažou a pak jsou přesvědčeni, že nelžou :/

Je mi to tak trapný, ale já se z toho fakt potřebuju vypsat. Nemám komu bych se svěřila.
Myslím si, že i on má hrozný guláš v hlavě prožil si strašné věci ty tady rozebírat nemohu, ale opravdu to bylo hrozné to mi věřte.

Reaguji na kolomoni: Přijde mi, že když už se rozhodnu zapomenout a jít dál tak mi "osud" nebo co to je prostě musí hodit klacek pod nohy. Buď jí potkám. Nebo přijdu na návštěvu k našim kamarádům a oni mají jejich společné fotky pověšené u sebe doma jak se tam jen oni dva objímají a líbají. A další hřebík do mojí hlavy je, když na mě jeho rodiče volají jménem bývalé přítelkyně . Oni to nedělají schválně, ale stejně je to pro mě hrozně stresující

No, to je celý ňáký zvláštní. Ale třeba ty klíče jsem bývalýmu taky nevrátila, přesně říkal, že bych je mohla potřebovat a jo, jednou se nám hodily, v bytovce bydlela kamarádka mýho novýho, tak jsem mu je pučovala, když za ní šel 😊 taková blbost viď, ale dá se to říct tak fatálně, jak kdyby kdoví o co šlo, a jsou to jen klíče.
Že ona má potřebu si cosi dokazovat, je její boj. Kdyby do Tebe začla kérovat, klidně jó odpověz něco ve stylu - když myslíš, máš pravdu, fakt atd.
Že nechceš cestovat, protože cestovali oni, je blbost. Jen ať Tě někam veme, vybočíte aspoň ze stereotypu. Oni spolu jistě i třeba obědvali, večeřeli, možná spolu i jezdili autem nebo sexovali. To dělá každý, nekaž si život a oprosti se od toho 😊
Chlapovi řekni, že takhle nee. Každý má svoje fotky a vzpomínky, ty patří do šuplíku a probíráme si je z nostalgie sami, necpeme je partnerovi pod rypák.

Reaguji na Ellenuschka: Jenže já se přes to prostě přenést nedokážu. Mě to tak strašně srazilo sebevědomí, že mi přijde, že nedokážu nic. Ze začátku to taky bylo, když ona uměla a dělala tohle a byli sme spolu tam a bylo to super a támhleto sme si vždycky plánovali tak teď pojeď ty. A mě je z toho akorát na blití a nechci dělat nic co dělala ona, protože v tom byla tak úúúúžasná a já stojim ve všem za h.ovno. Nebo furt řikal, že se mu nelíbí jak se chovám ať se chovám jinak, protože byl zvyklej na takovýhle chování a na to co dělám já si zvykat nechce :/

Možná je to špatně, ale já jsem v tomhle hodně radikální. Prostě pokud má teď mě a chce se mnou být, tak proč by někde měli viset její fotky, tedy fotky z minulosti. Kord když je minulost nenávratně pryč, jak on tedy sám tvrdí. Možná to řeknu dost tvrdě, ale na mě to prostě působí tak, že si pořád nechává ty zadní vrátka otevřená, protože pokud by měl minulost vyřešenou a věděl by, že chce být s tebou a s ní už být nechce, udělá vše proto, aby tobě neubližoval a bez problému vše někam schoval, ideálně zlikvidoval úplně. Jak říkám, já jsem v tomhle jiná a nedovolila bych příteli, aby v našem společném bydlení měl nějaké staré fotky bývalé. Prostě teď je teď, já jsem tady, jsem tvá přítomnost a budoucnosti a buďto ber a nebo nech bejt. Já i když měla taky za sebou dlouhý vztah, tak nemám prostě potřebu mít někde jeho fotky, i když jsme se nerozešli nějak ve zlém, tak prostě on má svůj život a já svůj a proč bych mu já měla jakkoliv narušovat jeho život nebo on mě ten můj?
Myslím si, že ani kamarádství mezi ex nedělá dobrotu, dokonce to myslím řekl i Radim Uzel a četla jsem to v x článcích, zbytečně tím tomu druhému ubližuješ. Pokud máš čas a chuť, tak doporučuju přečíst knihu od Steva Harveyho - Jak si najít a udržet muže a zůstat dámou a nebo Jednejte jako dáma, myslete jako muž. Mám obě knížky doma, četla jsem je i několikrát a moc mi pomohly! A budou ti pomáhat podle mě celý život, protože tam vždycky najdeš řešení na tu danou situace v tom daném vztahu. Kdysi jsem třeba úplně přeskočila kapitolu "mamánek" a kdo by to byl řekl, po pár letech mi ta kapitola přišla dost vhod

Tohle si ale nesmíš říkat, já to dělala taky, ale musíš se naučit přestat řešit jí a to, co jak ona dělala.. Protože s tímhle se budeš setkávat prostě vždycky, nikdy nebudeš první, vždycky před tebou bude nějaká nebo nějaké. Vždycky před tebou spala v té posteli jiná, vždycky před tebou cestoval na dovolené s jinou. Rozumím ti a znám to moc dobře, vždycky když jsme jeli mimo město na večeři a on mě vzal do nějaké restaurace nebo nějakou navrhl, tak já první co, že ať mě laskavě netahá, tam kam chodil s těma svýma ště*kama apod. Taky mi to bylo nepříjemný.
Ale bohužel jí nevymažeš, můžeš to celé usnadnit tím, že před ním o ní nebudeš mluvit, nebudeš jí nijak urážet a budeš jí prostě ignorovat. Jsi se pak někam vybrečet, vypusť ten vztek, ale vždycky se prostě kousni. Věř, že takhle na ní zapomene, ale pokud ty jí budeš neustále řešit a myslet na ni, kontrolovat se a mluvit o ní, tak mu jí z tý hlavy prostě nedostaneš..
Jak už jsem psala, já jsem jeho bývalou přestala uplně řešit, ona je úplně jinde, mně se nelíbí a nemám z ní absolutně strach a neberu ji jako konkurenci. A to jsem z ní dřív měla osypky, když mi na začátku našeho vztah řekl, že s ní jde na kafe. Ale teď prostě ji vnímám jako nepřitažlivou, ta holka se mi nelíbí a není na ní nic, co by mě mohlo ohrozit, tak to alespoň vnímám já. Využívej svých zbraní, to, že jsi mladší, najdi si prostě ty drobnosti, které ty máš a ona ne.. Ať už ty co na tobě oceňuje přítel nebo se líbí tobě..

Tohle už jsem slyšela taky tolikrát.. Že tak odporný chování jako mám já ještě nezažil nebo, že jsem sprostá apod. Přitom na začátku našeho vztahu byl on ten, kterej mě "nutil" mluvit trochu vulgárně, že mu to přijde sexy a teď se mu to najednou zdá strašný. Tohle bych asi vypouštěla. A klidně bych mu na to asi řekla: já jsem prostě taková a jiná nebudu, a pokud se ti to nelíbí, tak si najdi někoho jinýho.
Víš kolik já se denně dozvídám věcí? Jak jsem nejhorší ze všech, jak mám hnusný chování a já nevím co ještě?

Reaguji na kolomoni: Reaguji na Ellenuschka: A ještě k tý dovolený sem si na něco vzpomněla co pro mě bylo taky dost otřesný. Byli jsme spolu u moře měli jsme takovou romantickou chvilku. Já se mu podívala do očí a zeptala se: " Potřebuju vědět jednu věc si tady opravdu s tou holkou se kterou chceš být? Ještě nejsem tak daleko, abych ti tu dělala scény nebo tak jen chci vědět pravdu než se do tebe opravdu hodně zamiluju" On řekl, že samozřejmě, že je mu semnou užasně a že na ní, už nemyslí atd.... Byla sem fakt šťastná. Než sem si přečetla zprávu co jí psal po návratu z naší dovolený. " Tak sem četl, že v Egyptě mají prezidenta. Můžeš se začít balit v září poletíme jako vždy." super ne? takže mu na pos.anej Egypt řikám ať si ho strčí třeba do pr.ele

Reaguji na kolomoni: Koukám, že to máme podobný. :/ Na zabití tihle chlapi. Jednou, už sem to nevydržela a rozešla se s nim, že takle žít nedokážu, že to prostě nejde. Jenže on stejně přišel s kytkou, že ho to všechno mrzí a že si moc dobře uvědomil o co by přišel, kdyby mě ztratil. kecy kecy kecy!! :/ no a stejně jsme furt spolu. Rozchod trval asi týden.

Reaguji na hankouš13:
A jejímu příteli to nevadí, že si takhle neustále dopisují? Nevěřím, že mu to je jedno a neřeší to.

Reaguji na kolomoni: Oni, už si teď nepíší co má jiného. Jen chvíli ze začátku, ale teď už jen, když ona potřebuje, aby můj přítel něco zařídil jí a nebo její rodině. Má hodně známých na zajímavých místech a pohybuje se kolem aut takže to vždycky volají jemu, protože ví, že to pro ně udělá. Jednou to, už s tím klučinou byla. Potřebovala od toho mého nutně pujčit telefon, ale neuměla s ním zacházet tak mu celou sobotu večer volala opravdu asi pětkrát. A jak to oni mají ve vztahu tak to nevím, ale kdybych byla na jeho místě tak bych žárlila dost. Jsou každý trochu na jiné urovni a proto si myslím, že až jí to dojde a ten druhej jí nebude, už bavit tak se bude chtít vrátit zpátky.