Zakládám tohle téma z důvodu, že se dnes na návštěvě u známých opět probíralo, že nějaký náš příbuzný asi z devátého kolena má rakovinu, je to mladý chlap kolem 40 let. Nevím teda čeho, neptala jsem se.
Jde mi o to, že v poslední době kamkoliv přijdu, zjistím, že někdo z tamního okolí (rodina, přátelé, známí) má či měl rakovinu. Pořád a všude se o tom mluví. Mladí, staří, děti, muži, ženy, sportovci, kuřáci, vegetariáni, prostě všichni. Začíná mě to dost tížit a nabyla jsem dojmu, že není možné rakovinou v průběhu produktivního života neonemocnět. Prostě jí "musí každý dostat." Máte někdo stejný pocit? A nevíte, jak se toho zbavit? Opravdu mě to dost trápí. Je mi 21, táhne mi na 22 a v každém píchnutí vidím rakovinu. Pak se na to soustředím a obtíže samozřejmě trvají. Zkoumají mě skrz na skrz a nic nenajdou. Přestanu na to myslet, obtíže zmizí. V blízké rodině měla rakovinu babička v 74 letech (chronickou leukémii lymfatických uzlin či co, ne přímo lymfom) a děda v 78 (měl už metastázy, takže čeho to byla rakovina nevím).
Nechci v tak mladém věku řešit tyhle věci, zbytečně mi to obtěžuje život