Přítel si dělá co chce

Reaguji na Marki86: rozumný názor, zcela s tebou souhlasím a podle způsobu, kterým tady zakladatelka argumentuje mi přijde, že je celkem trvdohlavá, paličatá a má svoji pravdu možná by ji prospělo trochu otevřít oči, pak by si třeba byla některé věci ochotna připustit

Reaguji na Ropotamo: když jsem viděla tu diskuzi, říkala, že si zase počtu a nespletla jsem se

jinak k zakladatelce - přijdeš mi jako fajn holka, trochu mi připomínáš mne, před pár lety

obecně když jsem se s tebou bavila po SZ, tak bych Ti řekl, co řekl kdysi můj kamarád mě - ty budeš peklo pro chlapi, můžou na Tobě oči nechat a umíš to s nimi, bohužel takové jako Ty a já, si hodných kluků prostě neumíme vážit...

Tvé rozhořčení narozdíl od těch slečen výše chápu - asi rozumím tomu, co jsi tu ještě nenapsala a to, že se cítíš být podvedená jeho chováním.

Pokud to chápu dobře, rozešla-rozejdeš se sním?

Podle mne je možné že podobné rozhodnutí učiní znovu.

já chápu tvé rozhořčení i zoufalství, prostě to pohnojil, ale sama jsi říkala - ano, do společného bydlení, ale nejdřív za rok, za pár let. Jsi si jistá, že ty plány byly opravdu od vás obou? Nebo jsi ty navrhovala a on přikyvoval. Protože proč jinak byste se šli podívat na byt už teď, a ne až za rok. Navíc na byt, o kterém jsi od začátku věděla, že není ten tvůj vysněný. To už tě mělo trknout.

On je pořád cestovně pryč? Protože jestli už ne, tak to chápu, proč chtěl byt ihned - odpadla potřeba bydlet s dalšími nájemníky, protože už bys sama nebyla. A pokud stále cestuje a z ničeho nic změnil názor - nejspíš došlo ve vašem vztahu k nějakému zvratu.

Ale to jsou všechno maličkosti, bude to váš byt. Žádné "na třetiny s někým dalším, protože nic jiného si dovolit nemůžeme (i když můžeme, ale ostatní to vnímají, jako že ne)". My taky neměli linku, koupelnu a plno dalšího a stejně jsme byli hrdí, protože máme vlastní byt

To tady pochopil každý, jen ne každý by to řešil tak razantně, pokud by byl jinak ve vztahu spokojený.

to je hezká představa, já bohužel zažila u pronájmů i u koupě, že ti nikdo nebude týden čekat než si to obhlídneš, pokud je ten byt hezký/ výhodný a je o něj zájem…maximálně ti počkají, ale oproti nevratné záloze…bohužel…to jenom tak OT na okraj, jinak samozřejmě ideálně s tebou taky souhlasím, do bytu se jít několikrát podívat v různou denní dobu, plus mrknout na okolí…

to je podle mě ten problém, zakladatelka si k tomu bytu ve vlastní hlavě vytvořila úplně nesmyslně odpor, přitom je to podle mě jenom v její hlavě z trucu…navíc já tady pořád trochu vidím to, že ten byt není její, přítel by sice na ni měl brát ohledy a mě by se taky asi nelíbilo, kdyby koupil byt, u kterého bych vyloženě řekla, že se mi nelíbí, ale určitě bych se kvůli tomu nerozcházela a takhle nesmyslně trucovala, přece jenom když se za rok rozejdou ten byt zůstane jemu a ne jí, a navíc ho platil, takže je logické, že měl trochu větší hlasovací práva … pokud jim to spolu vydrží, tak třeba za pár let budou vybírat společný byt, na který už přispěje i zakladatelka…

P.S. prvorepublikový byt, 2+1 v Praze, světlý, velká okna, vysoké stropy v slušném stavu by se nepořídil za 2 500 000 Kč - určitě mi tady zakladatelka napíše, že dá, ale taky jsme to nedávno řešili a takové byty jsou hlavně v centru a blízkém okolí a kupní ceny teda dalece převyšují 2,5 milionu…co když prostě tvůj přítel jenom má rozum a ví, co si můžete dovolit navíc, jestli si teď tak stěžuje na "kvalitu", tak zrekonstruovat nějaký třeba secesní je skrz památkáře skoro nemožné, zapomeň na to, že by vám dovolili si vyměnit okna, dveře nebo něco podobného…íšu to hlavně, že by si to zakladatelka mohla přečíst a spadnout z obláčku o svém vysněném bytě a třeba by ji nepřišel ten přítelův tak špatný, ono se to vybírá dobře, když to zakladatelka neplatí (ta částka co přispěli její rodiče je fakt v porovnání s celkovou cenou zanedbatelná, navíc je to na půjčku a přítel jim to musí vrátit)

a kdykoli jinde - znamená pohybovat se v milionových částkách ne jen při koupi, ale hlavně při údržbách a rekonstrukcích. A protože pro památkáře dělám, vím jak je to mega omezující ne pouze vzhledem ale i použitými materiály apod.
Navíc 2+1 těžko bude mít balkon či terasu, většinou jen okna do dvora..to bylo tak pro personál...

jojo, z toho už jsem spadla a rozbila si pěkně úsměv, to co tu píšeš je pro mne blbost, byty jsem takové jaké jsem chtěla našla i za tu cenu. Navíc za rok, jsme mohli být finančně zase úplně jinde - dokončím školu a také jsem mohla finančně více přispět. Protože nastoupím na plný úvazek. Teď pracuji brigádně a to co vydělám většinou padlo na nájem apod.

Ale tady o to vůbec nejde, pokud chlap nedokáže pochopit, proč jsem tak naštvaná a k tomu zaujímá postoj, že jsem nevděčná, že to koupil jen kvůli mě, tak se s ním nemám o čem bavit. Nejsem ani dítě ani bezduché stvoření bez špetky rozumu a hrdosti - tvrdohlavá jsem to nepopírám. Ale nejsem slepá a blbá a vidím, teď to, co jsem celou dobu přehlížela.

Přítelova žárlivost, to že v práci málo vydělávám a měla bych být raději doma a nebo se věnovat podnikání rodičů. Mluvení o dětech a to jak bude super, že budu doma a dělat zázemí...nejsem slavík aby mě zavíral do klece - pro některé ze slečen zde, by byla jistě zlatá.

Reaguji na eve.: Počkej a to Ti řekl, že málo vyděláváš a líp tedy, kdybys byla doma jo?

Reaguji na Johanita: v podstatě ano. Mám brigádu při škole - je to praxe v oboru a baví mne to tam - mám tam přátele a na ty on žárlí..., on pracuje v oboru, kde má měsíčně přes 40tis. čistého + k tomu má ještě podnikání s otcem

Řekl mi, že by bylo lepší, kdybych byla raději doma - že bych se mohla věnovat jen škole a mohli bychom být více spolu - jenže více spolu znamená podřídit mu veškerý svůj čas, je pracovně často pryč

Mě jen přišlo z některých tvých příspěvků, že s ním máš i jiný problém, než jen byt. Není to přeci jen o tom kde bydlíme, ale také s kým. Neříkám, že by měl člověk kvůli tomu druhému bydlet v nějaké ruině například, ale předpokládám, že ten byt se dá užívat na nějaké normální úrovni.

Já jsem nikdy v podnájmu s více lidmi nebydlela a upřímně, kdybych bydlela ve svém, tak by se mi do toho nechtělo a dlouho bych to nevydržela. I kdyby ti spolubydlící byli super. Nedávno tu byl deníček, kdy slečna psala, jak si jejich spolubydlící tahá do bytu každou chvíli jinou holku a ta používá její kosmetiku, používá kuchyň a všude chodí polonahá. To by mě kleplo. Pravděpodobně představa dalšího roku v tom bytě ho děsila. Teď se nemovitosti moc neprodávají a když, tak jdou ceny docela nízko. Nechala bych ty náklady na něm, pokud se ti ten byt nelíbí, tak do něj nemusíš dále nějak investovat.

Takto jsem přišla asi o dva pro mě vysněné byty, protože jsem v tu dobu byla nějaká nerozhodná a druhý den přišel někdo jiný a byt byl jeho. Ještě teď si na ty byty vzpomenu. Je pravda, že v Praze jen tak byt podle představ neseženeš, pokud už máš ty zkušenosti a své nároky. Také jsem se xkrát stěhovala.

tak tak

Tak si říkám, co by za tohle některé holky dali. Tím nemyslím, nějaké chudinky, co visí na partnerovi a třepou se, aby je neopustil, ale holky, co prostě svého chlapa milují a chtějí mít fajn vztah. Mně přijde, že tvoje city k němu byly nic moc už před koupí toho bytu. Jo, je to blbost, co udělal, ale prostě dospělý chlap chce bydlet, miluje tě. Já osobně bych se přes to přenesla. Jo naštvalo by mě to, ale nad rozchodem bych teda v tomto případě nepřemýšlela. V současné době mi přijde skoro nemožné najít správného chlapa, co je věrný, chápající a nelže svojí holce. Kolik holek tu řeší lenost partnera, nezájem pracovat a nechuť společně bydlet. Ty tady tohle všechno máš. Tak proto moc nechápu, že se chceš kvůli koupi toho bytu hned rozejít..

A ty zas nedokážeš pochopit, proč on je naštvaný na tebe, že za ním nechceš jít, vždyť po tobě nic nechce, jen chce být s tebou sám, je to dospělý vydělávající muž. Proč by se měl snižovat na to, chodit přespávat do podnájmu s dalšími lidmi, když má na víc. On taky není bezduché stvoření bez špetky rozumu a hrdosti, protože kdyby byl, tak tě tam nechá a je mu všechno jedno.

A tady je to, proč je z tebe cítit, že rozchod kvůli bytu je jen záminka.

Přesně tak, navíc přítel slušně vydělává, muselo být pro něj hrozné vracet se do něčeho takového a v něčem takovém nechávat i přítelkyni. Na nějaký krátký čas, OK, ale na rok a více? To by nezkousl žádný chlap. A tobě se prostě dřív jak za rok nechtělo. Nemůže být vše jen po tvém, rozumný dospělý člověk tohle chápe, ještě když jsi o nic nepřišla. Viz

Samozřejmě, v téhle situaci je všechno špatně. Tedy, technicky vzato by bylo správné kdyby si to platil sám, ovšem to by slečna musela mít nervy na to, aby se mu v případě, že na ní vytáhne "ale ty si tu bydlíš zadarmo" vysmála a řekla "no a co, přece nebudu platit za byt který se mi nelíbí, neměl jsi ho kupovat proti mojí vůli".

Jestli to vnímá takhle hloupě, tak to je jeho problém.
Spousta pracujících lidí spolubydlí, z různých důvodů, a přijde mi hloupé brát jako povinnost že když dostuduji, tak se honem přestěhuji do samostatného bytu. Zejména v takovémhle případě, kdy se spolubydlícími není žádný problém, a ani si nechtějí např. pořizovat zvířata.
A zejména bych to brala jako příležitost pro to, abych si nový byt pečlivě vybrala. A ne se nastěhovat do prvního bytu, kde jsem byla na prohlídce. To bych neudělala, ani kdyby se jednalo o nájem.

No, přesně tohle pokládám za problémové chování. Mít vlastní byt jen proto, abych měl vlastní byt.

Nevím co je na tom nesmyslného, jestli říkala "tenhle ne, nelíbí se mi" už při první prohlídce, kdy se na to žádné drama nevázalo... já jsem taky viděla byty, které "prostě ne, nelíbí se mi, nevim, působí to na mě nepříjemně, je to nějaký depresivní" (například) a prostě bych se do toho nenastěhovala.

1. "Co by za to někdo dal" není důvod k ničemu; stejně tak dobře bychom mohly nadávat slečnám, které založí téma "jsem moc hubená, chci přibrat"
2. Další důvod proč se s ním rozejít - aby s ním mohla začít chodit některá holka z této skupiny.
3. Já si zase myslím, že je lepší nesehnat žádného přítele, než sehnat přítele který se snaží chovat dominantně a rozhodovat za oba.

No já nevím, ale vzhledem k tomu jak je populární knížka 50 odstínů šedi, kde ten chlap dominantní je a holka mu dělá husu, tak se v tom asi většina žen vidí

Já bych se s ním také nerozcházela. Jsem spíše na jeho straně i když by mě to také naštvalo. Nerozejdu se s chlapem jen proto, že koupil byt. Pro mě je to ve výsledku možná lepší situace, než rok čekat jestli se můj partner rozhoupe a jestli si vůbec vybere to je možná víc na nervy

Reaguji na EleanorWoods:

No, tak v takovém případě může chodit s tou většinou, a nikoli s těmi, které to neocení.

Kdyby se rok rozhoupával, tak je to další extrém, ale pokud by dosavadní bydlení vyhovovalo, tak to není žádné neštěstí.
Samozřejmě, jak už jsem psala, jsem tady ovlivněná tím že jsem se už setkala s bydlením, které mi přišlo opravdu nepříjemné, ať už subjektivně (cítila jsem se tam špatně) nebo objektivně (v tuto roční dobu teplota tak 15°C).

Reaguji na MiaMia: děkuji! s přítelem jsem se zatím nerozešla, ale zbalila jsem mu věci a on si je odvezl do toho bytu, když se mu tam tak líbí, ať si tam je. Sice na mě koukal jak z jara, ale nic mi na to neřekl, asi pochopil.
Já zůstávám v podnájmu.

Uvidíme jak se to časem vyvrbí.
Nechci ho zbytečně držet, aby tu semnou ztrácel čas, když může mít jakoukoliv jinou, která s ním bude šťastná

ten román je mi tak protivný asi jako ten byt.

tohle tvrzení je celé překroucené, ale nemá to tu cenu vyvracet