Pro ty, kdo četli můj minulý deníček bych začla tím, že jsem se k příteli nakonec vrátila. Hodně se snažil. Musím říct, že od té doby je vlastně zlatej, už ani jednou se nechoval tak, že by byl ke mně neslušnej, drzej, neměl zájem. Opravdu vždycky je milej, stojí za mnou, sám píše, že chce někam jít, zkrátka ten vztah je vlastně teď úplně v pořádku, až na jednu věc.
Problém je sex, spíme spolu tak třikrát do měsíce. JInak ale když u něho přespávám, tak v posteli se hrozně tulí a je zkrátka takovej něžnej. Pro mě sex je spojení s někým, koho miluju a tak to vnímám. A poznám, když někdo to takhle nemá... Když jsme se s přítelem dali dohromady po rozchodu, tak sex takovej byl, ten první. Cítila jsem to. Ještě ten den mi napsal, že mě miluje.. v týdnu jsme o tom hovořili a řekl, že plakal, když byl beze mě, choval se strašně zamilovaně.
Ale dnes jsem na něho zase uhodila, že jak to je,, že to poznám, že mi ten nedostatek sexu vadí. A řekl, že mě má rád. Že jednou v životě se miloval s holkou, kterou miloval, ale jinak už ne. Že se mnou tak to bylo na začátku - proto mě napadlo, jestlisi prostě neplete lásku se zamilovaností..
Každopádně, že mám prý jiný hodnoty, kterých si na mě váží a že v tom se nikdo nevyrovná. Já samozřejmě byla smutná a viděla jsem na něm, jak hrozně ho to trápí.. pak mi řekl, že zkrátka kdyby byl silnější, že by se se mnou rozešel, PROTO, že mě nechce vidět takhle smutnou. Že se rozejít nechce, ale vidí, do jakýho stavu mě dostává jeho vinou a to ho hrozně mrzí, ale že prostě to tak cítí.
Já nevím co mám dělat.. Jinak je vztah super, i ten fyzickej kontakt máme, jen sex prostě málo.. jenže vím, že mě nemiluje, ale má rád. A sama nejsem schopná úplně posoudit, jeslti mi to vlastně stačí nebo ne. Jsem s ním jinak hrozně šťastná.
Jaký je váš názor? Děkuji.