Strach z mluvení s rodilým mluvčím

Myslím, že s tím má většina lidí problém I já patřím mezi ně. Raději mluvím anglicky s člověkem co není rodilý mluvčí. Ale mám část rodiny z Austrálie, teď tu nedávno byli na návštěvě a i když není moje anglina super, tak jim to nevadí. Vždy si představím, jak nějaký cizinec mluví česky a vím, že mi to připadá vtipné. Ale ta angličtina není až tak na gramatiku složitá a už slyšeli tolik lidí mluvit "anglicky", že jim to podle jejich slov ani divné nepřijde. (Nebo byli jen tak taktní k mé angličitně?)
Ale rodilý mluvčí jsou rádi, že s nimi mluvíte a smát se vám určitě nebudou- oni většinou jiný jazyk ani neumí (to si vždy říkám jako motivaci

Mně všeobecně na rozmluvení v cizí řeči pomohl workcamp, kde byla hromada cizinců - jak rodilých mluvčích, tak odjinud. Člověku nezbylo nic jinýho, než s nima mluvit... hlavně neřešit chyby, vždyť ty děláte i v češtině /aspoň teda třeba moje skloňování je dost děsný /. Pak jsem odjela do Irska, a tam jsem na mluvení byla životně závislá ...

Reaguji na Rabbit Heart: To zní zajímavě. Možná bych to mohla zkusit, ale nevím, jestli budu schopná se přimět tam zaregistrovat a pak opravdu na to setkání jít.
Rodilí mluvčí tam jsou, a řešila jsem to tak, že jsem to vlastně ani řešit nemusela. Nikdy jsem neměla důvod tam jít, ale vždycky jsem se bála, že jednou budu muset.
A proč se angličtinu učím? Neb je to v dnešní době potřeba. Jednoduché.
Normálně se dokážu bavit s kýmkoli, nedávno se mě skupinka cizinců ptala na cestu a všechno bylo v pohodě, ale jakmile jde o rodilého mluvčího, tak to je prostě konec..zvlášť když se jedná o někoho, kdo se vám líbí

Chodím teď na angličtinu s američanem...jsme tam čtyři a když na mě dojde řada, nebo se mě na něco zeptá tak jsem úpně v háji rozumím většině, ale nedokážu smysluplně odpovědět...v tu chvíli zapomenu všechny slovíčka a připadá mi, že neumím ani poskládat větu ale věřím, že se to časem zlepší...chce to si dodat odvahu a mluvit, mluvit, mluvit...i s chybama

holky, není se čeho bát
koukejte na pusu, odpovídejte klidně a pomalu, když nebudete rozumnět, prostě požádejte o zopakování.

taky jsem na začátku byla nervózní, dneska už je mi upřímně jedno, ve kterým jazyce mám konverzovat.
hlavně z toho nedělat vědu.

Reaguji na Lisboa: Já většinou rozumím všemu, v tom problém není
Hlavně z toho nedělat vědu? No já dělám vědu ze všeho, takže mi asi není pomoci

Jim je to vesměs stejně jedno, jestli tam děláte chyby, nebo ne Takže bych se toho nebála

Já taky nerada mluvím anglicky. Strašně dlouho mi trvá, než ze sebe něco dostanu a připadám si směšná. Ale na druhou stranu si zas říkám,že kdyby na mně mluvil nějaký cizinec Česky,tak bych se mu nesmála,jak mluví. Tak to si říkám,že s Angličanem to je naopak...

mám to taky tak
navíc, zítra jdu na ústní část zkoušky fce, ze které jsem dost vyklepaná-jsem totiž perfekcionista a děsí mě, že budu dělat chyby z nervozity. uklidňuju se tím, že se vždycky najde někdo horší

Já s tím problém nemám, ale pokaždé si pak zpětně vybavuju chyby, které jsem udělala a cítím se hrozně nicméně nikdo si zatím nestěžoval a řekla bych, že jsou na to celkem zvyklí a tolerantní, přeci jenom když já mluvím s cizincem česky, mám taky pochopení

Přesně muj problém!! S rodilým mluvčím se domluvím vždy a nevadí mi,že občas dostává záchvaty smíchu ,ale jak je u toho čech,který ovládá perfektně angličtinu, zablokuju se

Pro mě je teda mnohem jednodušší mluvit s rodilým mluvčím než např. s Němcem, který taky mluví anglicky Nevím, ale příjde mi, že rodilý mluvčí mě vždycky lépe pochopí

Mám opačný dojem, s rodilým mluvčím je to o to horší, že on často nerozumí TOBĚ Mně se to párkrát stalo s Britama (s Američany moc ne), prostě přednesu větu anglicky, jenže oni ten můj akcent prostě nerozluští.. Pro mě osobně je to větší potupa, než když já nerozumím jim

přesně tak, cítím se dobře právě jenom s rodilými mluvčími (je jedno, jaký jazyk) a mluvit anglicky s někým, kdo není Angličan, mě nervuje, protože mám pocit, že mi nebude rozumět, tak radši nezkouším nic složitého, mluvím schválně s horším přízkukem apod. . Když mluvím s rodilým mluvčím, tak mluvím (s menším nebo větším úspěchem ) jako on, což je to, co mě posunuje dál.. chce to trénovat . Třeba najít si nějakého lektora na soukromé hodiny, se kterým se budeš cítit dobře a budeš mluvit sama od sebe (to pomohlo mně se o hodně zlepšit ve francouzštině ) - nebo ta tandemová výuka zní skvěle!

tak to chce ten jejich přízvuk naposlouchat a mluvit taky tak . Souhlasím, že britský přízvuk je peklo a pro nás je dost nepřirozený (např. přídechy na t,p,k a vůbec jejich intonace a rytmus řeči ).. ale pro ně zas musí být čeština hrozně monotónní a nevýrazná !