Ahoj, chci požádat o střízlivé názory. Bydlím v paneláku poblíž většího města. Jako asi v každém panelové domě i u nás je vše slyšet. Bydlím sama, nemám žádné domácí mazlíčky a v bytě v podstatě jsem až večer, když se vrátím z práce. Od doby, co tu jsem jsem snad neměla žádný večírek a snažím se žít opravdu tiše. Přesto neustále dostávám stížnosti od staré paní v přízemí. Neustále si chodí stěžovat, že jsem hlučná, že moc hlučně chodím, že slyší každý můj krok, každé upuštění věci na zem atp. Už jsem kvůli ní přestala luxovat, protože jí to prý nad hlavou dělá neuvěřitelný rámus, pak si stěžovala, že mám moc hlučné pantofle, tak jsem je vyměnila za úplně tenké, látkové bez podpatku, nebo raději chodím bosa. Problém je, že občas musím pracovat v noci, i přesto se ale snažím být co nejtišší - do koupelny na WC, ale samo sebou někdy musím. Když jsem minule pracovala v noci, druhý den ráno v sobotu mě vzbudila - zvonila a naříkala, že jí je špatně, že kvůli mě celou noc nespala, že to takhle přece nejde, abych nad ní dělala takový rámus. Navíc mě pomlouvá i u sousedů. Jsem z toho dost otrávená, co mám dělat? Prý kvůli mě chodí k psychiatrovi atp. Předtím také vyhrožovala, že bude na družstvu požadovat, abych si vyměnila plovoucí podlahy v bytě - mám v bytě koberce, jen částečně plovoucí podlahy. Je možné, aby soused někoho takhle omezoval? Copak mám chodit v bytě po špičkách? To v noci nemůžu být vzhůru? Co byste na mém místě dělali vy? Už jsem s ní jednou přišla do otevřeného konfliktu, na chvíli se stáhla, ale teď znovu pokračuje...



Poslat SZ
) knoflíky z obi na skříňky, prostě se snažíš! Dělat naschváli mi přijde docela hloupé jak tu někdo radil.. ale ona to naprosto přehání. Něco jiného je kdybys denně vrtala do zdi, nebo luxovala denně 4 hodiny, to je extrém ,ale vyluxovat byt v paneláku zabere max 20 minut! a to vydrží každý! Taky jsme měli v Praze sousedku co takhle rýpala, ale ta nechávala sbaběle lístečky na dveřích a když jsme ťukali, protože jsme chtěli vyřešit co jí vadí, nebo proc, neotevřela a to byla doma
Včera a dneska pracuji z domu a celou dobu jsem chodila skoro po špičkách, žádná hudba, žádné uklízení nic... Jen jsem seděla u počítače a pracovala, občas se šla najíst a uvařit... Zničeho nic najednou slyším (od topení se to víc rozléhá, když u něj sedím), jak babka pode mnou řádí a řve - asi na psa - ať už jde konečně do pr...). Tedy doufám, že si zas nevylévala zlost na mé imaginární já. Za nějakou dobu ji slyším brečet někomu do telefonu, že nemůže na nohy atp. Dotyčný/á se na ni očividně vykašlali, takže odpoledne koukám z okna a vidím, jak si to ta nemohoucí chudinka v klidu šáruje kolem baráku se psem, ani náznak žádné bolesti, pohodička... Co je ale nejdůležitější, dneska jsem ve schránce našla další papír - tentokrát nepřeložený, abych si ho asi prostě musela přečíst. Na něm velkými písmeny stálo: NEKLAPEJTE, SMILUJTE SE, UMÍRÁM! Naštěstí šel zrovna soused, tak mu to ukazuju a říkám, že podobné liebersbriefy mi tam drahá sousedka do schránky háže neustále + chodí si stěžovat atd. Jen mávl rukou a řekl, že si minule stěžovala i na to, že si venku na hřišti hrály děti, že ji to ruší. No tak myslím, že k tomu asi není co dodat, že? Jen upozorňuju, že už asi 2 týdny žádné pantofle nenosím a chodím bosa! Takže s milou paní končím a odmítám to řešit i s ní, protože je to očividně psycho.
Nic, napsala jsem jí, že jestli nepřestane obtěžovat, zavolám na psychiatrii, ať si ji odvezou, že jim ukážu všechny ty dopisy a sousedi i bývalí majitelé mi dosvědčí, že je na hlavu. Tak doufám, že zklidní hormon a dá pokoj, jinak už fakt nevím. Pořídila jsem ten byt pro svoji maminku, aby se tu nastěhovala, až bude v důchodu, ale tohle jí ani nemůžu říct! To by sem nešla ani náhodou a kdyby od té baby dostávala takové dopisy, tak z toho chudák bude špatná. Upřimně, jestli baba nedá pokoj, tak ten byt asi vyměním. Já vím, můžu dopadnout ještě hůř, no ale aspoň to zkusím..
Galerie obrázků