Máme dvouletou holčičku,která tíhne k babičce a dědovi (tedy mým rodičům) tak moc,že kdyby to bylo možné,tak by se tam nastěhovala.Naši k nám jezdí na návštěvu jednou týdně-někdy i dvakrát,ale jak se chystají k odchodu,tak malá začne vyvádět,ale tohle bych ještě až tak neřešila,ale horší je to,když ji potřebujeme s manželem pohlídat kvůli práci a nebo když si ji naši jen tak vezmou na víkend,tak nejhorší je,když nám ji vracejí,jak ona tak strašně nechce domů a tak strašně řve až se zajíká a chce mermomocí za nima.Já s manželem jako by jsme do jejího života ani nepatřili.Jako matku mě to strašně ničí a na naše mám akorát vztek.Co ale bude dál?Naši se na ni strašně třesou,všechno jí dovolí,zkrátka by si od ní klidně nechali i oči vydrápat,jestli mi rozumíte.Doslova se stydím když třeba někam jdem já,moje máma a dcera a každej vidí,jak se pořád sápe po ní a mě odstrkuje a odtahuje se ode mě jen se ji snažím třeba vzít do náruče.
Za chvíli to dopadne tak,že já s manželem budem jen lidi co ji stvořili,ale rodiče budou zárověň děda s babičkou.
Omlouvám se za ten dlouhý elaborát,ale tak strašně mě to ničí,že jsem se musela svěřit.



Poslat SZ
Galerie obrázků
To je pro psychiatra. Co bude obsahem slov, az bude ditko starší. Promluvila bych si o tom s partnerem a pokud jsou vaše nazory totožné, zasáhla bych.
.
