Je zlé být introvert?

Nepíšeš tp za mě?

Reaguji na Kathlyn: Jsem to samé jako ty...

Reaguji na Nikicoko:
Reaguji na Anietish:
já mám teda holky pocit, že nikdo v okoli takový není, že snad jen já jsem taková

Jo, kvůli tomuhle jsem na sebe neustále naštvaná, je mi pak tak trapně.. A taky je mi to líto, ale vy určitě ty pocity znáte achjo

Jsem ráda, že jsme tu našla takovou diskuzi. Jsem přesně co píšeš. Samozřejmě že mezi kamarády a rodinou umím být i hlučná,ulítlá..ale jakmile se mám s někým novým seznamovat jít do jiného prostředí jsme jeden velký nerv. Taky jsem ráda spíše sama .. A podle mě to vuubec není zlé, já jsem ráda že jsem spíše tichá.. než abych na sebe neustále upozorňovala. Někdy mám teda s tím,že jsem introvert i problémy ..ale spíš mi to nevadí než vadí

Reaguji na LedovaKralovna:
přesně tak ...

To já mám taky takový pocit, neboj.. Je nás očividně víc, ikdyž v mém okolí jsem taková jen já, bohužel ...

Píšeš to přesně tak,jako to mám já, dokud jsem s jedním člověkem, tak je to celkem ok, ale musím si s tím člověkem sednout a mít alespoň nějaké společné zájmy nebo ten řlověk musí být hooodně extrovert, jinak se s ním nemám o čem bavit..
A samozřejmě jak je někde víc lidí (a já je NEZNÁM nebo znám jen jednoho...), tak to je pak konec, to za celý večer neřeknu nic a jsem za největšího ticháčka apod..

Jen si to představím, a je mi špatně Přesně tak to mám.
A kolikrát si o mě lidé myslí, že jsem namyšlená, když nemluvím.. A přitom já bych se i docela ráda bavila.

přesně!! tohle jsem už o sobě taky několikrát slyšela.

Reaguji na Kathlyn:
Nevím jestli zlé ale v žitě to může být problém...alespoň já to tak vnímám. Nejsem ukecaná, nevím jak reagovat třeba i vtipně...prostě se jakoby zaseknu a nevím co povídat...nenapdá mě nic zajímavého.
Taky mi ten člověk musí sednout a hlavně si nerozumím s takovými divokými "přidrzlými" lidmi nebo jak to říci, kteří musí mít hlavní slovo v kolektivu a jsou všude slyšet....
Mám ráda svoji samotu ale mám ráda i společnost....po čase by člověk, který mi stane bližší mohl říct, že jsem i ukecaná.
S někým cizím je to problém...koho třeba jen vídám. Pokud máme něco společné školu, předměty apod tak rozhovor postupně vyplyne sám, protože řešíme společnou věc.

jej tak toto dobře poznám...najednou jakýsi blok, nenapadá mě co říci, cítim nejistotu cizího prostředí...

Svatá pravda !

Tak to už sem o sobě taky slyšela...zamrzí to hlavně když člověk by se ták přidal k rozhovoru.

Já jsem taky introvert, a to hodně velkej. A beru to jako mínus. Vždycky jsem nesnášela přijít do nového kolektivu. Po každý, když jsem šla na novou školu, tak to nebylo nic příjemnýho. Docela dlouho trvalo, než jsem si našla kamarády. Co úplně nesnášim, když jsem někde v novém kolektivu, je věta typu: "Říkej něco, jen tu tak sedíš a vůbec nic neříkáš" Ale což, člověk se s tim musí smířit. Holt potřebuju čas, abych se s novými trochu zžila no. A kdo nemá se mnou tu trpělivost, tak má smůlu a nepozná mě A taky bych řekla, že moji přátelé by neřekli, že jsem introvert (protože už zapomněli, jak to se mnou bylo na začátku).

To je utrpení