Kde najít toho pravého?

Jo jo, já mám skoro všechny kámošky samotný a když nejsou samotný, tak mají ženáče (tekže jako by byla samy)

Holky já byla bez kluka od svých 22 do 24 let, chtěla jsem si užívat a taky jsem si užívala. V tý době ze mě přímo sálalo že nikoho nechci, že jimi vysloveně pohrdám a ono to fungovalo. Tenkrát se na mě chlapi lepili jak vosy na med a já si každou chvíli vybírala jiného. Někdo si může říct, že jsem byla jak lehčí děva, možná, ale já toho období nelituju, aspoň jsem si zjistila, že je to pořád o tom samým a že to vlastně nechci, nebaví mě to a jak si vážím trvalých vztahů. Ale hlavně jsem zjistila, jak jednoduchý je sbalit chlapa a jak oni jsou za to vděční že nemusí pořád dělat oni ten první krok. Nebála jsem se někoho oslovit třeba na ulici, zval mě na rande i revizor kterej mě chytil jako černou pasažérku, prodavač v bageterii..
Ale to jsem byla mladá, to to šlo tak nějak samo, jenomže čím jsem starší, tím víc je na mě asi poznat že někoho potřebuju. Když jsem se před 3 lety rozešla se svým posledním, tak jsem byla sama skoro rok. Na sex jsem nikoho nechtěla, chtěla jsem kluka se vším všudy, ale já prostě nemohla na nikoho narazit. A už mi to pěkně lezlo na mozek, sice bejt sama je někdy fajn, ale mě hrozně chybělo vedle někoho usínat. A volat pořád jen kámoškám, chodit pořád někam jenom s nima - je dobrý že je máte, ale není to ono, přesně vím jak se tady všechny cítíte. Mě tak chybělo s někým zajít do kina, držet ho za ruku a pak mu před barákem dát pusu.. No dyť to znáte Asi na mě opravdu bylo vidět jak zoufale někoho potřebuju, i když jsem se snažila nedat to najevo. A přesně ve chvíli, kdy jsem už rezignovala, přestala se rozhlížet kolem a smířila se s tím, že budu sama, tak se objevil a jsem s ním už 2 roky.

To vůbec neznamená, že jsi byla jako lehčí děva. Naopak si myslím, že by žena měla poznat více partnerů, aby zjistila co jí vyhovuje a co potřebuje - stejně jako chlapi. A jestli si někdo takového myslí tak akorát žárlí. Přirozeností člověka není být s jedním partnerem na celý život - prostě máme potřebu zkoušet nové věci a pak zakotvit u toho co nám vyhovuje nejvíce. Držím palce ať Ti to vydrží co nejdéle

Mám podobnou zkušenost, jsem stejně stará jako ty. Jen jsme spolu byli pouhých 8 let... Teď jsem sama svojí paní, samostatná, s krásnou dcerkou... Nu a po sobotě (ťuk ťuk, musím to zaklepat) jsem našla někoho, s kým se mi moc dobře povídá... (ostatní - uvidíme ) Takže si držme palce a buďme samy sebou, náhody a zázraky se dějí ...

A nemáte taky pocit, že ta česká mužská populace je dost nekvalitní?

mě přijde dost nekvalitní to, co žije tady v Praze za typy, to jsou samí namachrovanci, jak kdyby neměli v hlavě nic jinýho než prachy, auta a co nejvíc zářezů na pažbě

Tak tak, musím souhlasit!!!

Ne. Znám spoustu super mužskejch. Jen je potřeba koukat kolem sebe s otevřeným srdcem a nevybírat jen podle vzhledu a tloušťky peněženky. Jestli ono to není tím v jakých kruzích se rozhlížíš ? A co je hlavním kritériem ?

ano. Během roku a něco, co jsem sama, jsem naťukla několik mužů. Dva z nich až na druhém rande přiznali, že mají doma partnerku. Letěli, na to nemám žaludek. Jeden - ten předposlední mi to dokonce neřekl, až mi jednou večer zavolala nějaká paní s tím, že mu našla ode mě sms a že mi ho posílá. Opravdu ho vykopla, tak jsem taky zavřela dveře za tímto chudákem. Teď to vypadá slibně, vyřešená minulost, gentleman, vypadá dobře. Ale najít se dají

pravdou je, že v něčem musíme slevit, ze svých nároků. Alespoň ženy po třicítce už ano... Oni čtyřicátníci už opravdu nejsou chlapci, ale chlapi...

Jestli ono to není tím v jakých kruzích se rozhlížíš ? A co je hlavním kritériem ?

No vis, me prijde strasnej nepomer mezi kvalitnima zenskejma a kvalitnima chlapama, tech prvnich je o dost vic...

no rozhlizim se v dost kvalitnich kruzich
ale myslela jsem takovy veci jako, aby nebyl mamanek, sobeckej, priblblej atak

souhlasim s Tatou

Jak říká moje kamarádka, všichni co stojí za to, už jsou zadaní, nezbývá než přebírat.
Jenže já na tohle taky nemám žaludek. Píšu si s jedním klukem, viděli jsme se 3x, má holkum, ale furt mi píše, i když ví, že já bych do toho nešla. A to je snad ještě víc přitahuje.

dovolila bych si nesouhlasit - vzhled je důležitej, protože jak se ti chlap nelíbí fyzicky, tak je to o ničem. A pak taky myslet na ty děti - to bych jim nemohla udělat kdyby dostaly po tatínkovi do vínku ošklivý obličej a hrb na zádech A tloušťka peněženky? Zhruba ve třiceti by každý chlap měl být vlastníkem bytu a auta, to je prostě moje podmínka. Na prachy nejsem, ale co s někým, kdo ještě ve svých 40 bydlí u rodičů? To by mohl mít srdce velké jak letenskou pláň, ale stejně bych ho nechtěla

Adekvátní k ženské populaci ono je někdy dobré začít u sebe než u ostatních

Co nějaká jiná alternativa - podnájem, hypo.. ?