Potrat - svěřit se zpětně příteli nebo ne?

Já nechápu, proč by každá žena, která má děti, měla mít jako životní prioritu výměnu plen To jsou fakt názory
Ano, konečné rozhodnutí je vždy na ženě. Ale pokud jsou opravdu partneři (ne, že spolu jenom spí), tak on měl právo to vědět. To že ho obešla, byla docela slušná partnerská podpásovka a teď už musí držet jazyk za zuby, protože nějaké "přiznání" v tuhle chvíli postrádá smysl a jediný důsledek bude, že jí partner už neuvěří ani nos mezi očima a ten vztah půjde do kopru

Reaguji na Jitulin: i přesto, že jsem jí řekla co si o téhle situaci a o ní samotné myslím kamarádky stále jsme to já byla první osoba, které se svěřila že je těhotná, to já byla ta, od které chtěla poradit co dělat, to já byla ta, která jí měla slíbit, že se partner nikdy nedoví, že udělala to co udělala... chtěla odemě radu, řekla jsem jí ať se svěří partnerovi a ať neriskuje že dítě třeba už nepřijde..stejně si udělala co chtěla ona a rady se nedržela - přitom mi brečela na rameni ať jí řeknu co dělat

protože sis nepřečetla celou diskuzi - dítě chce, ale až tak za6-7 let - možná proto by mohla později brečet až zjistí že na dítě je "stará"..ale jo "kariéristka" bude v 70 litovat až bude v důchoďáku a nikdo za ní nebude jezdit, aspon ale bude mít hezké vzpomínky na práci

Celkem znám prostředí domovů pro seniory a ač 90% těch stařečků má několik dětí,vnoučat a dalších příbuzných,kterým většinou dali domy,byty a chalupy,tak za nima někdo přijde s bídou jednou měsíčně na hodinu!A nevěřím tomu,že by to bylo tak špatnou výchovou prostě ty lidi nemají čas.
Takže jednou i kdyby člověk děti neměl se to nepozná.

Reaguji na Tiakia: ale pozná se to..už ten pocit, že vědí, že nejsou sami, že někoho mají..nebo si můžou aspon volat, když už na ty chudáky "kašlou"..tohle se nedá brát tak že "není čas".. je to člen rodiny, na ty se čas vždycky najde...tohle jsou jen výmluvy nevděčných dětí/vnoučat, kterým senior jenom překáží

Přesně tak...děti nikomu nezaručí,že jednou na starý kolena člověk nezůstane sám.

To tedy nevím...když člověk nikoho nemám tak hold nemá, ví že je sám ale pro mě osobně by bylo mnohem horší kdybych měla děti a vnoučata a i tak trčela někde sama...Přišlo by mi to o mnoho smutnější.

znám prostředí domova pro seniory,kde měsíc pobytu stojí 22 tisíc korun.
Rodina to zaplatí a svého seniora navštíví jednou měsíčně.Buď to mají daleko nebo to berou tak,že se o seniora postarali finančně a to stačí.

Tak pocitam s tim, ze pokud nekdo obetuje rodinu pro karieru, v 70 pak bude mit takovej zivotni styl, ze konce zivota stravenyho v duchodaku bych se nebala.

Nic bych mu neříkala. Zpátky to už vzít nejde, takže k čemu? Aby sobě ulevila a jemu sobecky jen přitížila?

Sice tady všichni radí, aby nic neříkala, ale co ona? Chce mu to říct? Já osobně bych takovou věc neuměla utajit. Svýmu příteli bych v takových podstatných věcech nelhala, respektive bych mu to neuměla zatajit a pak žít se svým svědomím do konce života. Nicméně je to jen čistě můj názor, neodsuzuju ani opak.

Reaguji na VeronikaEma: ona mu to chce říct jen z toho důvodu, že se s tím nedovede sama vypořádat...prostě jenom proto, aby jí se ulevilo..ale pokud mu to řekne, tak jí začne nenávidět, takže se stejně nakonec rozejdou a tím zahodí dlouhodobý fungující vztah

A teď spituje svědomí, a touží to říct ... to mi přijde v jejím věku postavený na hlavu ... kdyby byla mladá, pochopila bych to...ale pokud mají s přítelem normální vztah, a když on chce děti, tak bych to s ním probrala, pochybují, že by jí řek, ať jde na potrat... já bych na potrat nikdy v životě nešla, už z toho důvodu, že bych pak už nemusela mít nikdy děti ....

Příteli ať to klidně řekne, ale to se s ním může rovnou i rozloučit.....

Co člověk, to názor a tohle je můj

právě že by jí tohle neřekl..už jsem psala že on by dítě chtěl, ona až za pár let..jelikož věděla že by jí "nutil" si to dítě nechat tak to udělala takhle...teď jí to mrzí, ale to je holt pozdě

Přesně z tohohle důvodu bych podobnou " svi*árnu " udělala i já, a ať si každej o mně myslí, co chce. Ale bylo by to moje rozhodnutí, tak bych to byla i moje zodpovědnost. Neřekla bych to vůbec nikomu a přítel by byl ten poslední....

Ja len som zvedavá, ako sa zachová, keď po budovaní kariéry sa rozhodne mať to dieťa a lekár jej povie že to nebude možné v dôsledku potratu. Ten je nebezpečný sám osebe, a u žien okolo tridsiatky sa veľmi neodporúča hlavne z týchto dôvodov.

Neříkat. Jak to řekne, tak je konec. A pokud nechce dítě ani teď ve svém věku nevěřím, že ho bude chtít za 2-5 let. Vlastně bych řekla, že ona asi nikdy. V tu chvíli bych si přála, aby mu to řekla a on se s ní rozešel a našel si někoho, kdo o tu rodinu stojí. Dělat si děti ve 40-ti? Až bude dítěti 20 mě bude 60. Divné.