Mám takovej dojem, že prostě neexistuje větší nula než jsem já.... a možná to ani není přehnaný, nemám na nic talent, vážně na nic... neumím zpívat, kreslit, tancovat, komunikovat s lidmi, nemám dobrou paměť, můj slohovej projev taky za nic nestojí kdybych chtěla psát články, fantazii nemám, vařit neumím, neumím ani nic s PC ... kdybych měla aspoň jednu věc ve které bych fakt vynikala.. ale není vůbec nic co bych uměla... navíc mi taky chybí pochvala od druhého, nějaký uznání, po tom sním snad od malička ale nikdy jsem se toho nedočkala... Máte to někdo taky tak, že vám připadá že nic neumíte a jste k ničemu na tom světě?



Poslat SZ
Myslím, že je to ta stejná "chyba" co jsem udělala já
Protože zas takhle si nenechám s... na hlavu.. sice jsem měla včera slabší chvilku, ale popravdě, čeština mi šla, co se týče pravopisu
A i když mám malé sebevědomí, nikdy bych se sebou nenechala manipulovat nebo se zesměšňovat, na to mám dost hrdosti... A taky mám smysl pro spravedlnost 
Ale pak nejsi neschopná, jak jsi psala v úvodním příspěvku, ne?
Prostě jen nemáš dostatek odhodlání něco zkusit, změnit a pořádně zatnout a vydržet. Což si myslím, že neumí většina lidí, takže bych z toho takovou tragédii nedělala.
Byl to spíš takový povzdech, že nic neumíš a nebo chceš něco umět a nevíš, jak na to? Protože mám pocit, že jsi si jen postěžovala, ale přitom to nechceš změnit...nebo nevíš jak? Nebo v čem je tedy problém?