Máme dvouletou holčičku,která tíhne k babičce a dědovi (tedy mým rodičům) tak moc,že kdyby to bylo možné,tak by se tam nastěhovala.Naši k nám jezdí na návštěvu jednou týdně-někdy i dvakrát,ale jak se chystají k odchodu,tak malá začne vyvádět,ale tohle bych ještě až tak neřešila,ale horší je to,když ji potřebujeme s manželem pohlídat kvůli práci a nebo když si ji naši jen tak vezmou na víkend,tak nejhorší je,když nám ji vracejí,jak ona tak strašně nechce domů a tak strašně řve až se zajíká a chce mermomocí za nima.Já s manželem jako by jsme do jejího života ani nepatřili.Jako matku mě to strašně ničí a na naše mám akorát vztek.Co ale bude dál?Naši se na ni strašně třesou,všechno jí dovolí,zkrátka by si od ní klidně nechali i oči vydrápat,jestli mi rozumíte.Doslova se stydím když třeba někam jdem já,moje máma a dcera a každej vidí,jak se pořád sápe po ní a mě odstrkuje a odtahuje se ode mě jen se ji snažím třeba vzít do náruče.
Za chvíli to dopadne tak,že já s manželem budem jen lidi co ji stvořili,ale rodiče budou zárověň děda s babičkou.
Omlouvám se za ten dlouhý elaborát,ale tak strašně mě to ničí,že jsem se musela svěřit.