Kde "najít" chlapa?

Neotravuješ.......mimochodem miluju svatby,takže budeš mít možnost mi to vrátit až půjdeš v bílém špalírem,tak tam chci být uroním slzu a dám ženichovi spoustu praktických rad

Reaguji na Malacek:
To naprosto chápu... sice je někdy pořádně drsná, ale má velmi často pravdu!

Reaguji na Laky:
Sice to bylo pro Malacek, ale pokud se mi jednou poštěstí mít bílé šaty, tak to bude i tvou zásluhou a velikou změnou v pohledu na vztahy...

Jeee,to zahřeje,děkuju

Holky,jsem už holt starší vydání a tak hodně pamatuju,situace se v životě stále opakují,většinou každá má řešení a nic není tak horké jak vypadá.

chci chi... kdyby se tak někdy - asi v dalekém budoucnu stalo... budeš první na seznamu, ale připrav se na to, že já budu mít svatbu na farmě u koní, pod širým nebem, k oltáři pojedu na koni a v náručí budu držet Maybíka , takže se připrav na ,, polní podmínky " každopádně budeš první na seznamu - neboť já chci veeelkou svatbu....

Buď v klidu,mám jedny velmi apartní tepláky s moc pěknou dírou na koleni holinky bych si kvůli tobě koupila nové abych nedělala ostudu.

Holky, to když vidíte nějakýho chlapa, tak hned přemýšlíte, jestli by to byl vhodný partner na dlouhodobý vztah? To je možná to, co chlapi vycítí a odrazuje je to. Já teda vždycky vyhledávala jen ty motýlky a pak teprv řešila, co dál, buď to u motýlků zůstalo, nebo se z toho něco vyvinulo - nikdy jsem dlouhodobý vztah nehledala a vztah si našel mě. Takže mi to přísloví nepřijde jak úplná pitomost.

Přes net znám pár fajn lidí...věřím tomu, že když mám někoho potkat, tak ho potkám...ty nejlepší jsem ale nepotkala někde na seznamkách, ale přes icq nebo skype - občas mi někdo jentak napsal, tak jsem to zkusila taky...
A rande naslepo chce brát s nadhledem (a dodržovat nějaké zásady bezpečnosti). Pro mě to byla vždycky zajímavá zkušenost...aspoň jsem si rozšířila obzory a nebo se měla čemu s kámoškama smát. Vždyť na tyhle magory budeš jednou vzpomínat (třeba s přítelem na gauči), tak máš aspoň spoustu zážitků... a né to brát jako neúspěch .

Přesně tak...já teda odjela i bez přítele, ale nikdy ne na moc dlouho...a pro Malacek: řekla bych, že někdy je jednodušší přemístit se s pejskem než s přítelem

hele, tak vám musím napsat jakej jsem ko.kot--- jedu autem - na autě mám velke nápis ( z legrace) - follow me - za mnou chlap na motorce, měl přilbu - nevím jak vypadal- odbočila jsem z hlavní na málo frekventovanou vedlejší - chtěla jsem tamtudy jet - nebylo to naschvál- on odbočil za mnou, mával na mě - koukala jsem do zpětnýho zrcátka, pak mě předjel a za zatáčkou stál a mával na mě - já nezastavila... jsem to nepochopila třeba to byl někdo zajímavej - hlavně, že tam mám nápis...

Reaguji na Malacek:

Kočko, já z těch tvých historek nemůžu... Ale tohle znám moc dobře, teď si to budeš vyčítat, přesně máš vymyšleno, jak v budoucnu budeš v podobné situaci reagovat... a jak na potvoru se to už opakovat nebude!

Reaguji na MissDior:
hele já jsem na historky magnet to je mi jasný, že se to nebude opakovat - ale vidíš to jakej jsem debi.l furt tady skuhrám jak nemůžu narazit na žádnýho chlapa a ve chvíli, kdy na nějakýho narazím tak to nepochopím...

to vo tom z lesa jsem už sem psala ne... ?

Ano, já takhle přemýšlím... jsem asi moc pragmatická, ale o nic jiného mi vlastně nejde, pokud chci ulovit chlapa, tak právě za účelem dlouhodobějšího vztahu... Motýlky neznám, ani takovou tu šílenou zamilovanost, u mě to probíhá prostě nejdřív rozumově a potom se k tomu přidají i takové ty typické zblázněné city.

Jako jen tak někomu neznámému psát? Tedy, to by mě fakt nenapadlo...

Já už měla docela dost schůzek s muži z netu... a nikdy to úplný průšvih nebyl, mám poměrně dobrou schopnost rozeznat to už v té písemné podobě, takže osobní setkání probíhá v příjemné společnosti, ale samozřejmě to vůbec neznamená, že následně musí přeskočit i ta pověstná jiskra.

Reaguji na Malacek:
Tak jsem prolítla celé vlákno a nic jsem nenašla... takže sem s tím!

Tak a bych to tady přehltila úplně:
Poznala jsem na netu muže (chytrý, vzdělaný, single, úspěšný...), svým způsobem jsem ho okouzlila, ovšem jsem momentálně v zahraničí a schůzka bude až za měsíc.
A to, co mě pěkně štve je fakt, že tráví opravdu hodně času na seznamce... Vím, že by mi to mělo být fuk, má na to právo, nic spolu nemáme... ovšem mě to fakticky vytáčí, takže odepisuji velmi odměřeně, on chudák nechápe, co se děje, a já zuřím ještě víc... Co s tím? Překousnout to? Nebo?

no, nic psala jse to už pár holkám v SZ - šla jsem po silnici s čoklama, přejelo auto vokolo a najednou zastavilo, couvlo ke mě a tam CHLAP - povídá, si Katka viď?
já: ne
on: nemáš ségru Lenku?
já: ne
on: nebydlíš v Harcově
já: ne
on: tak já couvnu... a pokecáme...
já: HM¨

no, číslo si vzal, pak párkrát volal,teď vobčas napíše, rande nebylo, je to de.bil....

Reaguji na Malacek:
Proč je to de.bil?
Ty brďo, docela odvážný chlapec...
V životě se mi nic podobného nestalo...

Reaguji na MissDior:
aaale volal mi, že jestli s ním půjdu na víno... možná bych šla, kdyby nebyl všední den, kdyby nebylo půl desáté večer a kdybych nevstávala do práce ve 4 ráno... takže jsem s díky odmítla a řekla, že můžem jít někdy jindy - urazil se , asi jsem se ho dotkla a spíš mi přišlo, že se hádáme v tom telefonu... teď občas napíše neutrální sms na kterou já neutrálně odpovím a nic...