Zdravý životní styl - nepochopení

Reaguji na B.M.: Já taky nejím obyč chleba, sice ovoce si dám ráda, sem tam sladké, ale jinak tě chápu..

Já tě obdivuju! K takovému kroku už se odhodlávám měsíce (čti roky). Napadá mě, že u spousty lidí to spíš než nepochopení může "vyvolat" závist k pevné vůli atd... Toť můj názor.

Přesně vím o čem mluvíš:) ja jsem před nějakou dobou přestala jíst maso a jíst taky zdravěji a taky někteří dělají jako bych byla z jiné planety. Někdy to fakt nechápu....ale co, můžeš být ráda za to, že ty dodržuješ to co chceš a ostatní nám můžou být ukradení:)

já se naopak setkávám s opovržlivými pohledy a hloupými poznámkami, když si chci dát jednou za čas smažák, big mac nebo kfc a to tam opravdu nechodím často. To si člověk asi prostě nevybere.

Já nevím, kolikrát mi příjde, že nežijeme v 21. stolení, ale občas je někdo zabržděný. Dříve to chápu, nikdo o fitness, spalovačích apod. věcech neměl ani páru, ale dnes? Kdy je posilovna na každém rohu? Jsou o tom články atd.?
Jsem ráda, že v tom nejsem sama!

Pro Alena90 - pěkně psáno. To chce vydržet, tělo si pak na sport zvykne a začne ti doslova chybět...

Reaguji na B.M.:
Já myslím, že jde v pohodě skloubit zdravý životní styl i pohodu s přáteli a rodinou. Víš, jde o to, jak moc svoji životní filozofii druhým vnucuješ třeba jen tím, že běžné jídlo neguješ...
Někdy člověk, ve snaze vyhnou se pokušení, přestane navštěvovat přátele a známé, doma všechno jídlo haní, no a ve výsledku jsou narušené vztahy.
Velmi mne zaujal názor jednoho člověka, který se už léta stravuje pouze pránou.
Ten v jednom rozhovoru řekl, že má spoustu přátel, mezi "normálními" lidmi, stále chodí na večírky, párty do rodin a pod. Má své přátele rád i přesto, že oni vedou západní styl života a oni jeho, i když vlastně nic nejí.

Taky myslím, že jde hodně i o přístup zdravým životním stylem "zatíženého" člověka.

Já osobně vyznávám třeba už pro mnoho lidí naprosto extrémní stravovací/životní styl, ale taky jsem zatím nepocítila žádné společenské omezení - chodím normálně do práce, mezi lidi, do restaurací, jezdím na výlety... a nikdy jsem se necítila nějak divně. Do práce si nosím vlastní jídlo, v restauraci si buď něco najdu, nebo si dám třeba jenom něco k pití - nevím, proč by to ostatním mělo vadit, já jim taky nemluvím do toho, co jedí oni. Navíc někam posedět si stejně jdu hlavně kvůli lidem a jejich společnosti, kvůli zajímavému popovídání, tak co by mi mělo chybět?

Jestli můžu poradit, tak nikomu nic moc nevysvětluj, stejně to nepochopí. Můžeš maximálně někoho inspirovat svým vlastním životem a tím, jak se ti daří, potom se třeba začnou sami zajímat. Ale kdo sám nechce, toho nikdy nepřesvědčíš. A proč bys taky měla? Je to tvůj život a nikdo ti nemá co mluvit do toho, jak jsi se ho rozhodla žít.

Třeba já jsem prostě přesvědčená, že dělám pro sebe to nejlepší, takže všechny případné nevhodné poznámky prostě ignoruju a myslím si svoje.

Reaguji na B.M.: chápu tvůj postoj, že to děláš kvůli postavě, zdraví atd, ale jediné co nechápu je, že nejíš to ovoce... ? Proč? Přehnaná panika z cukru (i v ovoci) mi přijde taky trochu už moc. Je pravda, že jeden čas jsem taky docela "blbla" se zdravou výživou a bývala jsem i protivná na okolí.. "Jak můžete jíst to a to" přotom jsem na to měla chuť, jen to byla nějaká moja obrana asi.. Takže se to chce zamyslet jestli je z tvé strany opravdu vše ok a jsi tolerantní i ty.

Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by lidé odsuzovali zdravý životní styl. Myslím, že tvůj problém je zaprvé v tom, že jdeš trochu do extrému. Nejíst smažené a uzené hnusy, paštiky a podobné odpady je fajn, ale třeba nechápu, co je špatného na ovoci. Sice se musí jíst s mírou, ale do zdravého jídelníčku patří. Omáčky sice nejsou moc zdravé, ale dodávají jídlu chuť a jíst všechno nasucho mi přijde rovněž přehnané. Těmi sportovními suplementy si taky nejsem moc jistá, při vyváženém jídelníčku do sebe není nutné cpát nějaké prášky, pokud neděláš sport na vrcholové úrovni.
Zadruhé to asi lidem moc vnucuješ. Viz: "Někdy mám opravdu pocit, že na mě občas někdo kouká jak na blázna, když na to stočím řeč." Tak na to řeč nestáčej. To co jíš, je tvoje věc, ale lidé, kteří tvůj styl nevyznávají, to jednoduše poslouchat nechtějí.

Jo souhlas s děvčaty, děláš správnou věc a fandím Ti ale nic se nemá přehánět a jde o to, jak působíš na okolí. Můj brácha žije jakože hodně "zdravě", sportuje, baští a vůbec dělá to všechno tak, že o něm ani nevíme. Bratranec taky razí "zdravý" životní styl a toho snesu tak max. 10 min, pak bych mu nejradši zpřerážela všechny kosti, to jsou pořád poučky a vysvětlovačky, co by se mělo a nemělo, co je dobré a co není dobré, proč tohle nemůže atd., to je úplně nesnesitelný člověk a na just ho s jeho zdravovědou budu popichovat a týrat, tak jako on mě. Neříkám, že Ty jsi taková - ani náhodou, jen jim možná dáváš příčinu takových reakcí. A navíc rodiče o Tebe třeba mají starost, proto to tak komentují. Normální totiž opravdu je si to ovoce s chutí dát...

Vůbec to neřeš okolí se vždycky bude nějak tvářit na stravování nebo způsob života, který není úplně standardní - jakože jíst jak je u nás klasickým zvykem, ale já osobně nevidím nic špatného na tom jíst tak, jak ti to vyhovuje ať už ze zdravotního hlediska nebo z hlediska životního stylu. Mám to dost podobně, jsem blázen do fitness - cvičím 5-6x týdně, postupem času jsem začala upravovat stravu a zjistila, že takhle se mi žije mnohem líp, že mi to vyhovuje a "klasická obvyklá" jídla prostě už nemám ani chuť nehledě na to, že prostě si nějaké oplatky a buchty nedám už z důvodu, že mi to nic dobrého nepřinese. Nejlepší je nikomu nic nevysvětlovat, řeč na stravování přímo nezavádět, jíst si svoje a ostatní nechat taky ať jí co chtějí. A když tě bude někdo řešit a ptát se tak prostě říct, že ti to takhle chutná a hotovo.

Ono stačí, když se tě někdo zeptá "proč to nejíš" jednoduše odpovědět, že ti to nechutná a mastný ti dělá špatně na žaludek.
Občas totiž mají lidé vyznávající ultrazdravý životní styl snahu poučovat a říkat 150 důvodů, proč je to fuj a proč to nejíst. Neříkám, že seš to ty, ale zkušenosti.

Reaguji na Candy86: Já jsem se setkala hodně s nepochopením, když jsem někomu řekla, že jsem vegetariánka. I tady v jedné diskuzi, mě dost někdo napadal. Ale nikomu to nenutím. Když na to přijde řeč, tak se o tom dokážu rozpovídat, ale když vycítím nezájem a pohrdání(co máš proti masožroutum a vždyť všichni jí maso, tohle jak ty žiješ není normální a pod.)tak se o tom s takovým člověkem nebaví. Jsem štíhlá, zdravá, netrpím žádnými civilizačními nemocemi a cítím se dobře. A pokud to někdo nechce chápat, je to jeho věc.

Reaguji na Candy86: Tím samozřejmě nemyslím candy86(že by něco takového odsuzovala) to je jen reakce na to, že píše, že se nikdy nesetkala s odsouzením!