Ahoj, s přítelem jsme spolu asi rok. Mám ho ráda, vím že on mě taky, ale poslední dobou asi nemůžu říct, že bych s ním byla šťastná. Máme každý jiné záliby, jiné názory, popravdě si s ním neumím moc představit vychovávat děti a kdyby mě teď požádal o ruku, tápala bych co odpovědět. Veškeré pocity se ještě umocnily v momentě, kdy jsem v práci jsem potkala nového kolegu.
S přítelem jsme spolu byli krátce. Ale prožívala jsem s ním neskutečné chvíle. Byla jsem šťastná a dle jeho chování jsem se domnívala, že on je také.
Půl roku mám nového přítele, je to ten nejlepší chlap, jakého jsem kdy měla, hodný, pozorný, spolehlivý, udělal by pro mě první poslední a jsem si jistá (i po předchozích zkušenostech), že už nepotkám nikoho lepšího. Bohužel má ale jedno velké trápení a já nevím jak mu pomoci.
Přestěhování do nového bytu a tzv. kolaudace s kamarádkami. Jaké nabídnou občerstvení, jaký vymyslet program a zábavu? Jak dlouho má taková akce trvat?
Jak se po všech stránkách vyrovnat s nevěrou? Je možné úplně zapomenout? Nebo aspoň otupit všechny hrany, aby to už přestalo bolet? Jak dlouho je dost dlouho?
Mám takový intimější dotaz ohledně výchovy. Stala se mi teď doma taková trapná situace a trošku mě to trápí. Malinko mám obavy, jestli jsem teď neklesla jako máma.
Nevím a potřebuji poradit, jak trávit společný volný čas s partnerem. Nechceme si jen povídat, vidíme se jen o víkendech a chce to nějaký plán.. děláme věci pořád dokola.