Můj problém se může sice zdát jako prkotina, ale ráda bych slyšela Váš názor na něj a třeba i nějaké rady, které bych mohla poté využít.
Špatně jsem si vybrala vysokou školu, na druhé se trápím, nemám kamarády ani přítele, nic mě nebaví a mám pocit, že vůbec nic v mém životě nemá vlastně smysl...
6 měsíců jsem se vídali ale já mu nikdy neřekla, co k němu cítím. Bohužel se ukázalo, že měl přítelkyni a celá věc skončila katastrofálně. Od našeho posledního setkání uběhlo několik měsíců, ale já na něj nemohu zapomenout. Mám potřebu mu napsat a říct mu, co pro mně znamenal, abych mohla celou záležitost pro sebe uzavřít.
Nevím, jestli dodělat vysokou, kterou na jednu stranu ani moc nezvládám a bojím se, jestli si najdu práci a asi bych potřebovala radu a pohled na věc i někoho jiného...
Radovala jsem se ze své práce ještě donedávna.Než přišlo plno změn.Než jsem zjistila, že ne všechno, co bylo slíbeno, není dodrženo. Jsem na vážkách..
Když já chtěla, ty jsi nechtěl...když jednou člověk, nedá přednost srdci ale rozumu....pak toho člověka má v srdci napořád...a stále bude pro něj slabina?
V mém deníčku najdete myšlenky, pocity, trable, starosti, radosti, životní chyby a ponaučení jedné zhrzené zasněné duše...která doufá ve splnění svých snů, i přes veškeré překážky, které ji život hází do cesty...
Dobrý den přeji. Potřeboval bych poradit. Je mi skoro 17 let, studuji střední skouromou školu v Praze (cca 20tis kč/rok), jenže začínám v druhém ročníku zjišťovat,že jsem na škole opravdu, ale opravdu nešťastný.
Jsem měsíc po rozchodu s mužem, kterého porad miluju. Nevim jak ven z toho. On ma už dvě jiný a ja jsem neudelala ani malý krůček ke zlepšeni... je mi zle