Cituji DanielaM: Většinou jak se chová jeho otec k jeho matce, tak se on jednou bude chovat k tobě.

To je pravda, ale také se říká, jak se syn chová ke své matce, tak se pak bude chovat ke své ženě.

Bereš si přece jeho a ne jeho rodinu. Jasně je lepší když vycházíte ale s nimi přece žít nebudeš ne. Taky to tak beru. Přítel mě požádal o ruku, dostala jsem krasný prsten. Bavili jsme se o tom spolu a i on mi to říkal,že je důležité že spolu vycházíme my dva. Moje rodina o tom ví. Jeho zatím ne protože má mámu tak trochu hysterku tak nevím jak to dopadne.

arrow
profile_image
Rai
od 27. 5. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Je hodně důležité, jak se k tomu staví tvůj přítel. Má k chování rodiny stejné výtky jako ty, nebo má s nimi hezký vztah? Pokud to vidíte stejně, pak se můžete dohodnout, jak postupovat a nemusíš se toho obávat. Ale pokud on má hezký vztah s rodinou... Promiň, z okolí už jsem zažila tolik případů rozvrácených rodin jen proto, že snacha si řekla, že se jí zbytek rodiny nelíbí a tak je tak dlouho pomlouvala před manželem, až povolil a on se s rodiči nevídá ani nepůjčují vnoučata, že jsem v tomto poměrně kritická...

arrow
profile_image
froolish
od 14. 3. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji LaArdilla: To je pravda, ale také se říká, jak se syn chová ke své matce, tak se pak bude chovat ke své ženě.

Nemám moc výchozích informací, ale přítel se podle mně nezmění. Určité vzorce chování má člověk vrozené, většina z nich je ale získána právě výchovou. Pokud máš strach, že se jednou bude chovat jako jeho rodiče, pokud se ti nelíbí, jakým způsobem ho rodiče vychovali, pak bych si s přítelem promluvila. O Vašich hodnotách a jak vlastně vidíte budoucí společný život. Odpovědět si na otázky, jak si představujete rozdělení mužských a ženských rolí v domácnosti, otázky ohledně výchovy dětí, jak moc/málo jste rodinně založení, jak budete nakládát s pěnězi...a podle toho se rozhodnout.

Najděte si bydlení někde daleko od jeho rodiny. Párkrát potom jejich návštěvu přežiješ. Pokud ho miluješ, tak to nebude problém, ne? Kdyby jsi znala některé lidi z mojí rodiny, tak by jsi asi taky koukala. Mám například vždy zimnici z toho, když mám tátovi a celé straně od něj představit svého přítele. Né každý má perfektní rodinu a neberu si přeci jen rodinu, ale toho partnera. Pokud není závislý na každém názoru jeho rodiny, tak by to neměl být problém.

Cituji marilyn: myslím, že to moc řešíš. pokud bych si přítele vzít opravdu chtěla, tak pro mě jeho rodina nebude překážkou. ano, nechceš napsat, co ti na nich tak strašně vadí, ale upřímně řečeno mě osobně napadá jenom pár takových nezkousnutelných záležitostí. a i v tom případě by mě to asi od přítele a svatby neodradilo, protože jde přece především o vás dva. a styky s rodinou nemusí být přece nijak extrémně časté.

marilyn, bohužel někdy ta rodina může extrémně zasahovat do vztahu i na dálku a může to stát hodně nervů. Například pokud ta rodina sosá z Tvého přítele peníze a on jim neumí říct NE, protože jinak jim bude hrozit exekuce a to on přece nemůže dopustit.. což je od něho hezké, ale když se kvůli tomu sám zadluží, tak má z toho jeho partnerka oprávněně obavy... o to větší pokud se jeho rodina nepoučila a seká dluhy dál a on je ze všeho znovu a znovu vysekává. A jakkoli velká láska je mezi partnery, tak to, že přítel neumí říct rodině NE, může vést jeho partnerku k tomu, že si ho raději nevezme a bojí se i plánovat s ním děti...
(to je bohužel můj případ, i když nastalo mírné zlepšení - dala jsem si teď půlroku na to, dát mu šanci ukázat, že si umí udržet aspoň určitou část výplaty pro sebe, pro nás... pokud neobstojí, myslím, že je i mou povinností vůči mým potenciálním dětem najít perspektivnějšího tatínka.... přes jakékoli silné city....).

arrow
profile_image
marilyn
od 12. 8. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na Kaja555: no jo, ale tak to je potom - pro mě - nezkousnutelnej problém na straně partnera a ne rodiny a do svatby s ním bych se taky nehrnula.

Cituji marilyn: no jo, ale tak to je potom - pro mě - nezkousnutelnej problém na straně partnera a ne rodiny a do svatby s ním bych se taky nehrnula.

na jednu stranu ano, ale mne se příčí, že ho citově vydírají a on jako hodný chlap nechce, aby jeho matka skončila na ulici.... z jeho strany je to pro mne pochopitelnější než z její. Jinak je přítel inteligentní a po vychytání pár much je i skvělý partner.
Jak říkám, už jsem smířená. Mám v sobě ultimátum, do kdy se může ještě předvést, že umí uchovat nějaké peníze, ale pak budu muset jednat.
Nechtěla jsem to tu vůbec psát, ale ať taky víte co je vše možné.

arrow
Neprodává v Bazaru

Cituji Rebecca Dammavalam: Chápu, že nevíte, jaké problémy mám na mysli a možná, že ani není co odpovědět a poradit.

Tak já teda vím moc dobře co máš na mysli... A nemáš ráda jen ty je? nebo i oni tebe..Já si totiž s přítelovou maminkou moc nepadla do oka navzájem..tudíž jsme se neviděly už tak dva roky. A v tom že naše případné děti k ní jezdit určitě nebudou, máme jasno...Budou si muset vystačit s jednou babičou..ta druhá by o ně stejně nejevila zájem nebo by se je snažila štvát proti mě. Ale pokud oni o vás dva jinak jeví zájem, tak to bude asi horší...Protože pokud s nimi tvůj přítel vychází, tak jim asi nebude chtít odepřít vnoučata...atd..

arrow
profile_image
dolcezzalavanda
od 11. 11. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Reaguji na Kaja555: To mi něco připomíná, v jemnější verzi, ale to má "skoro" tchyně si také řekně o potraviny, peníze, hlavně, že má na cigarety. A jednou si troula požádat o peníze i mě - jen jsem vyvalila oči a nebyla schopna nic říct, dodnes si za to nadávám!

Naprosto chápu zakladatelku, její pocity... a ještě jsem se nedočetla, jak na vše reaguje její partner - to je nejdůležitější...
Jsem na tom stejně - matka přítele jej upozornila, že vzhledem k tomu že v životě skoro nepracovala, bude mít nízký důchod a počítá, že jelikož živila ona jeho když byl malý, tak on ji bude živit na oplátku posléze... To ještě nemáme rodinu! Nedovedu si představit - když to nadnesu - zbylo nám z výplaty tolik a tolik, za tohle koupíme plínky, za tohle koupíme tchýni chleba a toaleťák...Mám uplně husí kůži.....
Co se týče mě - jsme s přítelem léta spolu, nedovedu si bez něj život představit, každopádně až budeme mít dítě, bude s ním jezdit za tchyní on sám. Nemusím být u všeho!

Držím palce při rozhodování.... ale jestli je to opravdu láska, nevzdávala bych se!

Cituji dolcezzalavanda: To mi něco připomíná, v jemnější verzi, ale to má "skoro" tchyně si také řekně o potraviny, peníze, hlavně, že má na cigarety. A jednou si troula požádat o peníze i mě - jen jsem vyvalila oči a nebyla schopna nic říct, dodnes si za to nadávám!
Naprosto chápu zakladatelku, její pocity... a ještě jsem se nedočetla, jak na vše reaguje její partner - to je nejdůležitější...
Jsem na tom stejně - matka přítele jej upozornila, že vzhledem k tomu že v životě skoro nepracovala, bude mít nízký důchod a počítá, že jelikož živila ona jeho když byl malý, tak on ji bude živit na oplátku posléze... To ještě nemáme rodinu! Nedovedu si představit - když to nadnesu - zbylo nám z výplaty tolik a tolik, za tohle koupíme plínky, za tohle koupíme tchýni chleba a toaleťák...Mám uplně husí kůži.....
Co se týče mě - jsme s přítelem léta spolu, nedovedu si bez něj život představit, každopádně až budeme mít dítě, bude s ním jezdit za tchyní on sám. Nemusím být u všeho!

jak rozumím! No jasně, cigárka a alko je přece základní potřeba a normálnost...na to být peníze musí.

Musím říct, že já se s takovou "tchyní" setkala poprvé. Předchozí partneři nebo i jen těch pár úletů měli tak nějak normální mamku. Proto je to pro mne takový šok a ještě pořád tomu trochu nevěřím.

Jak píšeš o tom starání se o rodiče v důchodu - podle mne rozumný člověk si celý život spoří, aby úplně nespoléhal na děti. Ty potom v lepším případě samozřejmě pomohou, ale prostě proto, protože chtějí, protože to byla celý život úžasná máma, babička.... ne proto, že si to vynutila stylem "tak a teď se o mne starejte!"
Já třeba vidím na vlastní babičce z mamčiny strany, jaká je to úžasná skromná žena, která by se rozdala a každému pomohla a zároveň lidi milují ji a i já si dovedu představit, že bych výrazně omezila svůj komfort a kdyby to jednou potřebovala (píšu kdyby, protože u nás v příbuzenstvu míváme i starší lidi opravdu hodně dlouho soběstačné a čilé fyzicky i duševně), tak pro ní udělám co budu moct. Ona je prostě vzácný člověk. Sluníčko. Stejně jako byla její mamka, moje prababička.
Ale přiznávám, že dostat příkazem od tchyně, že se o ni prostě musíme postarat a ona by se třeba ani neuskromnila... no tak to je mazec....

U nás by se finanční situace mohla řešit i tím, že by šel na rodičovskou dovolenou přítel (sám se nabízí ) a já chodila dál do práce a na mou výplatu by "tchýně" nedosáhla ani kdyby udělala nejsmutnější oči na světě. Ale nevím, zda to tímto stylem chci opravdu řešit. Moc bych si přála pro děti fajn babičky z obou stran (moje mamka i přes své mouchy by byla někdo, komu bych věřila a dítě bych jí svěřila - dítě by nečichalo cigára atd atd atd).... ale každý asi nemá to štěstí.
Už to tu nebudu radši dál rozebírat.

Cituji dolcezzalavanda: a ještě jsem se nedočetla, jak na vše reaguje její partner - to je nejdůležitější...

To mě také zajímá, mohla by nám tu říct, jak se k tomu staví, jak to vlastně spolu mají, co se týče jeho rodičů, takhle jen hádáme.

Cituji Kaja555: Moc bych si přála pro děti fajn babičky z obou stran

To já taky. I když pořád věřím, že tchýně je někde uvnitř pořád taková, jako byla jako mladá, než ji semlel manžel. Tchán je fakt ostrej a nesnese odpor, a když zjišťuje, že najednou přestává mít moc nad všemi, tak kope kolem sebe a šíří zlé řeči a pomluvy.

arrow
profile_image
Dominika08
od 18. 7. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na tenebress: To ano .. proto říkám, že je to pouze jen a jen její volba ..

Nezastávám názor, že s přítelem si vezmeš i jeho rodinu. Vždyť člověk si nikoho brát nemusí, aby do té rodiny patřil. Chceš mi tvrdit, že když se nevezmete, budete spolu 20 let, budete mít děti, tak že nebudeš patřit do jeho rodiny? Nesmysl. Jeho rodina tě po čase vezme za svou, ať budete oddáni nebo ne. Jinak stranit se té rodiny můžeš. Ale svatbou se maximálně zpečetí vztah a změní příjmení, určitě to není tak, že ze dne na den tě najednou někdo bude brát za člena rodiny, když předtím tomu tak nebylo.

Ahojte holky, omlouvám se za nepřítomnost! Nečekala bych, že zde najdu tolik příspěvků. Jak vidím, čeká mě zde spousta nezodpovězených restů.

Několikrát se zde objevil dotaz, jaký že má můj přítel názor na své rodiče a jestli o tom, že je nemám ráda a proč, ví.

Ano, přítel o tom ví. Tedy alespoň o tom nejzávažnějším. A jaký má na to názor? Se spoustou argumentů plně souhlasí, s něčím už méně... další věc ale je, že on je takový ten typický rodinný typ, který prostě věří, že se to může změnit, že to bude dobré, samozřejmě, že je to také jeho sen o rodině. Rodičům ale neodporuje - měl s nimi už jako puberťák a má až doteď konflikty, ohledně jejich stylu výchovy a chodu domácnosti. Když ho slyším o tom mluvit, jde z něj cítit, že už ať je jakkoli fest nasr****,opravdu nemá sílu se hádat, protože vždy je to už předem prohrané. Já vím, o čem mluví a nedivím se mu. Není to tak, že by byl slaboch...

Na to, že on věří, že to bude dobré se mu snažím vysvětlit, že už jen to, že existuje spousta opravdu velmi důležitých názorů, ve kterých se s jeho rodiči totálně liším (nechytejte mě prosím za slovo, neshody názorů jsou jen 1/10 všech problémů) a oni nejsou schopni je jen tak vyslechnout, natož RESPEKTOVAT, aniž by nedošlo k další hádce, přinejmenším k poznámkám o tom, jaká jsem a nejsem... a že v tomto se ti lidé nikdy nezmění.
To, že nejsou schopni nic respektovat, co není v souladu s tím, co si myslí oni, se odrazí v budoucnu i zde: Dám jim své děti, zdůrazním, aby např. jim nedávali sladké, protože se jim kazí nadměrně zuby a oni to jedním uchem přijmou a druhým zase vypustí. A tohle se dít BUDE,protože jak mi řekla jeho máma - své děti si vychovávejte jak chcete, ale pokud je budu mít já, budu si je vychovávat podle svého. Na toto fakt nezapomenu.

Cituji froolish: Pokud máš strach, že se jednou bude chovat jako jeho rodiče

Ano, jednoho dne se může úplně změnit a začít se chovat jako jeho matka, ale né jako jeho otec. Alespoň tedy né jako otec, kterého má zapsanýho v papírech. Jeho máma jej má z minulýho manželství a tento táta, jej jen adoptoval. Mimochodem, s jeho biologickým otcem jsem se setkávala kdysi na brigádách (nevěděl, kdo jsem) a je to celkem fajn člověk. Tak doufám, že má geny především po něm.

Cituji EleanorWoods: Najděte si bydlení někde daleko od jeho rodiny.

Zdědila jsem po dědečkovi dům a bohužel se nachází necelý 1km od jeho rodiny, ve stejném městě. Takže případné návštěvy jsou víc než pravděpodobné. Nic extra velkýho našetřenýho nemáme, takže nepřipadá v úvahu jít bydlet někam jinam,dál.

Cituji Peg: A nemáš ráda jen ty je? nebo i oni tebe..

Přítel mě strašně prosí, ať se přetvařuju, jak jen můžu, protože oni by za odseknutí nenapadli mě, ale JEHO. Ano, takoví vím, že opravdu jsou. Takže se přemáhám, jak jen to jde. A z toho vyplývá i tohle - oni o mé nesnášenlivosti neví, protože jsem je vždy vydržela a dokázala jsem předstírat úplně cokoli.

Cituji Kaja555: Jak píšeš o tom starání se o rodiče v důchodu - podle mne rozumný člověk si celý život spoří, aby úplně nespoléhal na děti.

Tak to i jeho rodiče asi něco našetřenýho mají, jenže jeho máma se rozhodla bezdůvodně nepracovat již 15 let před důchodem. A rozhodně to není proto, že by její manžel nosil domů nějaké mega sumy. Z toho vyplývá, že její důchod bude pochopitelně jen větší kapesné a s jejich zvyklostmi a povahou si myslím, že budou u nás nasáčkovaní hned první rok. U koho jinýho, by taky ty peníze měli hledat? Momentálně si to nedají prej vymluvit . Ale to je už zas jiná kapitola...

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené